Od 16. století jsou z pohoří Kavkaz hlášena pozorování neznámého hominida. Týkají se zejména území dnešní Gruzie a regionu Abcházie.

Svědkové se zmiňují o tom, že tito tvorové jsou schopni používat i jednoduché nástroje a mají primitivní zbraně vyrobené z klacků a kamenů. Obstojí teorie, že se jedná o izolovanou skupinu neandrtálců?

Expedice po záhadných kavkazských hominidech pátrají již od 60. let minulého století. Velmi se zde angažovali sovětští vědci. Je to pochopitelné, protože se jednalo o území jedné ze svazových republik bývalého Sovětského svazu.

Nebylo to však pouhé nahodilé hledání pomyslné jehly v kupce sena. Proč?

Případ Zana

Historie pátrání po neznámých kavkazských hominidech obsahuje jeden takřka neuvěřitelný, ale pravdivý příběh – případ Zana. V devatenáctém století totiž mělo dojít k přímému kontaktu, který skončil zajetím hominida ženského pohlaví.

Později je uváděna jako Zana. Ze strany místních mužů byla Zana vystavena explicitnímu sexuálnímu násilí, což vyústilo v opakovaná těhotenství. Sovětským vědcům se podařilo najít nejen hrob Zany, ale i jejich potomků.

Zdálo se, že gordický uzel tajemství kavkazských hominidů bude brzy rozetnut. V sedmdesátých letech byla provedena analýza nalezených kosterních pozůstatků.

Nutno dodat, že všichni zúčastnění doufali v potvrzení teorie o izolované komunitě člověka neandrtálského. Nestalo se tak.

Genetické analýzy

Ostatky Zany a jejich dětí patřily druhu homo sapiens sapiens a nikoli homo sapiens neanderthalensis. S pokročilými vědeckými metodami, zahrnujícími rovněž analýzu DNA, se však objevila nová záhada. Jaká? Zana měla pocházet z východní či centrální Afriky.

To mohlo znít podivně, ale v regionu Abcházie již dlouhou dobu žila komunita obyvatel černé pleti. Její předkové sem mohli být přivezeni Osmany, aby otrocky pracovali v zemědělství.

Zbývalo vyřešit záhadu „srsti“, kterou bylo údajně tělo Zany pokryto. Mohlo jít o genetickou poruchu – hypertrichózu. Ta by mohla vysvětlit i podivné chování a mentální zaostalost této nešťastné ženy, kterou v lese objevili a „zajali“ vesničané.

Případ Zana, který sahal až do devatenáctého století, neprokázal existenci neandrtálců na Kavkaze, jakkoli nadějnou se tato stopa zdála v počátcích být.