30. léta minulého století jsou typická nezvykle vysokým počtem prováděných lobotomií (zákrok, jehož cílem je přerušení nervových vláken spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku).

Tuto metodu sice dobrovolně podstupují tisíce lidí, ve skutečnosti se tím však ženou do pasti, z níž následně vycházejí jako loutky bez duše. 

Mnoho z nich se promění v nesvéprávné jedince s poškozeným mozkem, či epileptickými záchvaty. Průběh zákroku je děsivý.

Lékař, někdy ani nemusí mít patřičné vzdělání, například zavede pacientovi do otevřeného oka (v oblasti těsně nad bulvou), ostrý předmět, který se tak dostane do jeho mozku. Zde pak zničí nervovou tkáň. Vše probíhá bez uspávacích prostředků.

A co má lobotomie léčit? Psychické poruchy! Může snad něco takového fungovat?

Démon v bílém

Jedním z těch, kteří jsou nejčastěji spojováni s kontroverzní léčbou, je americký lékař Walter J. Freeman II. (1896–1972). Stane se nejslavnějším a největším lobotomizérem Ameriky. Pro řadu lidí však stále ztělesňuje přízrak, či démona v bílém plášti.

To poslední, co si pamatují, je totiž často jeho usmívající se tvář. Freeman není žádný troškař. Za 20 let provede ve 23 amerických státech na 3400 lobotomií. Jeho osobní rekord prý činí 28 operací za den.

Tento „muž dobrého srdce“, jak sám sebe prezentuje veřejnosti, si účtuje za jeden zákrok pouhých 25 dolarů (dnes v přepočtu 500 Kč) a je schopen operovat prakticky kdekoliv. Jenže pod rukama tohoto uznávaného lékaře se mnohdy odehrává dílo zkázy. 

Lobotomie pro každého

Své nástroje, dvě kovové jehly a paličku, si Freeman nosí vždy při sobě. Jenže je údajně nesterilizuje a nestará se příliš ani o výběr svých pacientů. Nebojí se zasahovat do mozku dvanáctiletých dětí z dětských domovů nebo nepokojných trestanců ve věznicích.

„Pan prezident ví, že moje práce dělá z lidí dobré občany,“ říká. Je snad děsivá lobotomie žádoucím zákrokem, který má z lidí záměrně udělat poddajné ovečky? Freeman později skončí v nemocnici v El Camino v Kalifornii, určené pro americkou smetánku.

Odtud představitelům americké vlády údajně zasílá své šílené návrhy na „lobotomickou přeměnu rozvratných živlů ve společnosti v poslušné občany.“ Prý dokonce pracuje ve výzkumném ústavu armády Spojených států.

Jeho kariéra dozná značných trhlin poté, co jedna jeho pacientka v roce 1967 po zákroku zemře. Údajně ho to však od hrůzostrašných experimentů s lidskou psychikou neodradí. Lobotomie je dnes metodou zavrženou.