Oravský hrad patří k nejkrásnějším a nejznámějším hradům na Slovensku. Nad říčkou Orava se Vypíná na vápencové skále ve výšce přes sto metrů nad říčkou Orava. Stojí zde již od 13. století, i když také on, jako většina hradů, byl postižen různými pohromami, ale dočkal se vždy oprav a nových úprav. Na nich se podíleli i někteří slavní majitelé – jako Matyáš Korvín, Jan z Dubovce, nebo rody Thurzů a Pálffyů.

Po některých držitelích zůstaly jak materiální památky, tak i následky z oblasti duchovní. Zvláště ty, které nastaly po nějakých krvavých událostech. Ty zůstaly jakoby zakleté ve zdech hradu.

DUCHOVÉ HRADU

Nejznámějšími zdejšími duchy jsou dvě paní, jedna bílá, druhá černá. Těžko říci, která je která. Údajně „černá paní“se objevuje v černých šatech s bílými rukavicemi a to nejčastěji v hradní černé kuchyni. Ale návštěvníci, kteří se dušovali, že ji spatřili na vlastní oči, ji zahlédli i na jiných místech tohoto rozsáhlého hradu. Ten se v podstatě skládá ze tří objektů – horní hrad, střední hrad a dolní hrad. Má se jednat o ducha manželky majitele hradu, rytíře Donče. Ten byl znám svou krutostí vůči poddaným i služebnictvu. To se hradní paní vůbec nelíbilo. A tak jednou, když sadisticky týral dvě služebné, jeho manželka to nevydržela a postavila se s mečem na jejich obranu. Donče se nepříčetně rozčílil a ve vzteku mečem usekl manželce ruku. Ta vykrvácela a zemřela. Od té doby si mohl být rytíř Donče jist, že spatří bloudit ducha manželky po hradě pravidelně dvakrát v roce, na Dušičky a na Květnou neděli.

Druhým duchem, „bílou paní“, by měla být Alžbeta Coborová, manželka Juraja Turzy. Ta měla za života na starosti správu celého hradu, neboť tento rytíř se věčně toulal světem po různých bitvách a šarvátkách. A protože Alžběta byla šetrnou paní, čas od času si prý i po smrti projde celým hradem, zřejmě aby zjistila, jak se na něm hospodaří.

A protože ani jedna z nich nikomu neublíží, stává se, že v některých podáních jsou jejich přízviska vzájemně zaměňována.

DALŠÍ TAJEMNÉ JEVY A JEJICH ZKOUMÁNÍ

Ale na hradě jsou i podstatně rušnější tajemní obyvatelé. Na cimbuří nebo chodbách se někdy objeví tajemné světlo, jako by někdo neviditelný mával lucernou. V některých místnostech je slyšet stěhování nábytku, vrzání podlah a po ránu je v komnatách i zjevný nepořádek. Občas lze zahlédnout jakési stíny, především ve staré části hradu, kde se mnozí návštěvníci necítí zrovna nejlépe. Běžně se setkávají s prudkou změnou teplot, různými zvuky apod. I příbuzní, při individuální prohlídce v pozdních hodinách, slyšeli bouchání v této části hradu, přestože byli přesvědčeni, že jsou tam sami.

Je proto logické, že krásný starobylý hrad s neobvyklými úkazy přitahoval řadu „lovců duchů.“ Proto například v roce 2008 navštívila hrad expedice těchto lovců až z USA. Zaměřili se na větší prostor hradu, vybaveni různými detektory, magnetofony a podobnými přístroji. Ti také na základě svého zkoumání potvrdili, že na hradě jsou nějaké nadpřirozené síly. Natočili například vrzání otevíraných dveří, za nimiž nikdo nebyl, kroky v prázdné místnosti, podivné zvuky apod. Neobvyklým úkazem je podle svědectví chování jednoho obrazu. Je na něm zpodobněn hrabě Thurza a visí v zámecké síni. Někdy prý začne záhadně pulzovat, jako by v něm tlouklo živé srdce.

A tak ani Oravský hrad nezůstává pozadu za jinými, vyhlášenými duchařskými objekty.