Američan William Dudley Pelley je v první polovině 20. století uznávaným novinářem. Pak se ale naprosto změní. Díky zážitku blízké smrti je prý schopen levitovat, vidět skrz zdi nebo předvídat budoucnost! Je něco takového skutečně možné?

Prožitek blízké smrti (neboli NDE – Near-Death Experience) nastane ve chvíli, kdy dojde k úplné, ale stále ještě zvratné zástavě srdce a dechu. Tedy ve chvíli, kdy je člověk mrtvý, ale je následně například defibrilátorem navrácen zpět do života.

Lidé, kteří něco podobného zažijí, často popisují, jak procházeli světelným tunelem a setkávali se s dávno mrtvými příbuznými. Podle některých názorů prožitek blízké smrti může umožnit člověku do té doby nevídané věci.

Typickým příkladem je prý americký novinář William Dudley Pelley (1890–1965), který má svou mimotělní zkušenost prožít v květnu roku 1928. Od té doby je z něj údajně spiritualista a vizionář!

SETKAL SE S BOHEM?

William Dudley Pelley se narodí 12. března roku 1890 v Massachusetts a vypracuje se na respektovaného novináře. Později údajně prožije zážitek blízké smrti a než se vrátí zpátky do svého těla, nějakou dobu astrálně cestuje.

Podle některých názorů mimo našeho těla fyzického existuje ještě tělo nehmotné, astrální, které se od toho hmotného může oddělit a následně se vydat, kam se mu zamane.

„Setkal jsem se během toho s Bohem a Ježíšem Kristem, který mě pověřil duchovní transformací Ameriky,“ tvrdí Pelley. Lze věřit, že od té doby levituje a vidí skrz zdi?

VĚDĚL O VÁLCE V ZÁLIVU?

V letech 1956 a 1957 má dojít v životě Pelleyho k dalšímu zvratu.

V té době se mu prý prostřednictvím média podaří navázat kontakt s francouzským jasnovidcem Nostradamem (1503–1566) a výsledkem je řada dalších čtyřverší obsahujících různá proroctví budoucnosti.

Asi nejčastěji zmiňovaná z nich je věštba války v Perském zálivu, konkrétně úder jednotek Spojených států a jejich spojenců na Irák ze dne 16. ledna roku 1991. „Šestnáctého dne prvního měsíce začaly turnajové boje.

Slaboši náhle zesílí, náhrobní kameny padnou a budou bezcenné,“ tvrdil Pelley.

To má jít vyložit tak, že vojenské akce spojenců byly zahájeny, když ti, z nichž si irácký vládce Saddám Husajn (1937–2006) dělal invazí do Kuvajtu legraci, ukázali svou sílu. „Palivo diplomacie stoupá v černých sloupech proti východu.

Před jejich velikostí blednou lidé i úřady,“ uvedl Pelley. Obrázky hořících ropných vrtů, které zapálili prchající Iráčané, byly pro válku v Zálivu typické. Jak ale vysvětlit zmínky o „východu“ a „blednoucích úřadech“?

ZMĚNIL SE MU ŽIVOT?

„Obrovský sloup kouře mířil na východ a v mnoha oblastech již kvůli vše pohlcujícímu kouři nesvítili slunce.

Ropa, jediné bohatství pouštního státu Kuvajt, hrozila, že zničí životní prostředí celé oblasti Zálivu a že dokonce změní klima na Zemi,“ uvádí v knize Záhady a fenomény německý záhadolog Hartwig Hausdorf (*1955) a pokračuje:

„Pouze kompetentnímu a srdnatému zásahu mezinárodních odborníků je co děkovat za to, že se podařilo hořící ropné vrty relativně rychle uhasit.“ V dalších čtyřverších se prý Pelley zmiňoval například o tom, že Husajn pozná, že je poražen, ale své funkce se nevzdá.

Zbaven moci byl skutečně až v roce 2003 v průběhu invaze do Iráku. Jak o tom věděl o desítky let dříve William Dudley Pelley? Opravdu s tím měl něco společného jeho prožitek blízké smrti?

Dan Kováč