Po stopách prvků robotiky můžeme pátrat i dávných mýtech. Výjimkou není ani bájesloví spjaté s vyspělou sumerskou civilizací. Můžeme začít klidně i s postavou, která se nachází v každých dobrých školních osnovách. Gilgameš, jeden z králů města Uruku.

Povídá se, že byl android… Tedy nikoli mobilní operační systém chytrých telefonů od jedné nejmenované firmy, ale android-robot.

Kromě podezření, že se jednalo o robota, se Gilgameš odlišoval od příslušníka běžné populace té doby i tím, že vládl plných sto dvacet šest let a jeho matkou byla bohyně.

Epos o Gilgamešovi

Písemných zdrojů z této dávné doby zase není přehršel, musíme tak vzít zavděk alespoň významnou literární památkou, kterou je Epos o Gilgamešovi. Při popisu hrdiny eposu je zde výslovně zmíněno, že Gilgameš byl člověk pouze z jedné třetiny.

Co ty zbývající dvě třetiny? Někteří badatelé se domnívají, že v oněch dvou třetinách je skrytý božský původ Gilgameše.

Najdou se ovšem i tací, kteří tvrdí, že Gilgameš měl „artificial body“ – umělé tělo, které ovšem bylo řízeno lidským mozkem (z oné lidské somatické třetiny). Rovněž tak je v eposu zmíněna i výška Gilgameše.

Když ji pozorní čtenáři přepočítali ze starověkých údajů – sumerských loktů, vyšla jim výška okolo pěti metrů!

Teorie servility

Skeptické hlasy namítají, že tyto popisy krále Gilgameše lze vysvětlit i popisem univerzálních charakterových vlastností, kterými trpěli – a trpí autoři podobných příběhů. Jde o servilitu – z latinského výrazu servilis-otrocký.

Původně toto slovo znamenalo skutečně otroka, nyní je ovšem chápáno jako výraz nedůstojného, podlézavého chování, v tomto případě psaní.

Servilní pisatel příběhů mocných, v Sumeru i současnosti, trpí doslova obsedantním pokušením vykreslit protagonistu svého díla velikášským způsobem. Jeho hrdinové jsou vyšší, silnější, chytřejší než ostatní.

Tak vyčnívají, že ani jejich tělo není tak úplně tělem člověka. Někdy to dokonce zajde tak daleko, že servilní pisatel popisuje člověka, aby nakonec stvořil androida, co říkáte?

Epilog

I když jsme rozcupovali podezření, že sumerský král Gilgameš byl android, doslova na kusy, jedna robotická otázka v Eposu o Gilgamešovi zůstává. Jejím ztělesněním je obr Chuvava – strážce cedrového lesa.

Tento démon se vyznačoval tím, že chrlil oheň a byl chráněn několika vrstvami jakéhosi záření. To by nebyl špatný starověký popis robota. Navíc, zde naše teorie o servilním autorovi už nefunguje. Byl Chuvava android? O tom se  rozepíšeme zase někdy příště.