Dáma a jednorožec ( La Dame a la licorne) je moderní název pro sérii šesti tapisérií tkaných ve Flandrech z vlny a hedvábí podle návrhů nakreslených v Paříži kolem roku 1500. Tapisérie, udivující svou jemnou krásou, jsou pokládány za jedno z nejcennějších   děl francouzské renezance, a také za jedno z nejtajemnějších. Důvodem je šestá závěrečná tapisérie, jejíž obsah je stále záhadou.

Obsah prvních pěti tapisérií je zřejmý. Zobrazují pět základních lidských smyslů: chuť, zrak, čich, sluch a hmat. Šestá tapisérie však obsahuje i tajemný nápis: A Mon Seul Désir (z francouzštiny možno přeložit jako „Má jediná touha“).

Atributem dámy na tapisérii je navíc jednorožec. Tento bájný tvor je od křesťanského středověku považován za symbol síly, čistoty, života, štěstí, krásy a panenství.

Zobrazení pěti smyslů

Záhadou je už to, kdo působivé umělecké dílo objednal. Badatelé se nyní přiklánějí k verzi, že výrobu tapisérie zadal člen významného šlechtického rodu Le Viste. Tkané koberce byly znovuobjeveny v roce 1841 na francouzském zámku Bussac.

Ve svých dílech je popisovala i spisovatelka George Sandová. V současnosti je umělecké dílo domovem v pařížském Musée de Cluny. Ponechme nyní stranou prvních pět tapisérií, které zobrazují lidské smysly. Kromě jednorožce na nich figurují například i lev, opice či postava služebné.

Jejich význam je zřejmý a vyplývá ze zobrazovaného, i když se musíte dívat soustředěně a pozorně. Sledovat zároveň kompozici celého díla i drobné symbolické prvky.

Záhada šesté tapisérie

Křehká tajenka podobná sofistikovanému rébusu se nachází až na šestém, závěrečném dílu gobelínového cyklu. Na tomto jediném vyobrazení se neznámá dáma usmívá. Vkládá do malé truhličky náhrdelník. Vlevo od ní je lavice se psem usazeným na ozdobném polštáři. Na scéně nechybí jednorožec a lev.

Problém je už se samotným překladem motta: A Mon Seul Désir. Může totiž hovořit nejen o touze, ale i o vůli, lásce, kráse i vášni. Výklady celé scény jsou velmi rozdílné. Jedni v ní vidí interpretaci neznámého šestého smyslu (odvozeného z kázání jistého Jeana Gersona na pařížské univerzitě v patnáctém století), druzí hovoří o prezentaci lásky či panenství.

Historikové se také nemohou shodnout, zda si dáma na tapisérii č.6 náhrdelník bere, nebo jej právě odkládá. Zajímavá hypotéza říká, že celek tapisérií má poněkud ironické poselství: se zvířaty máme společných pět smyslů, ale jako lidé máme jedinečný šestý smysl, kterým bažíme po hmotném majetku.

Epilog

Kolik lidí, tolik pravd. Co vidíte vy, na šesté tapisérii? Co ve vás evokuje záhadná dáma s jednorožcem? Právě o to možná neznámému renezančnímu  umělci šlo. Zdá se, že se mu to i podařilo… Probudit váš šestý smysl!