17. ledna 2012: V Melbourne v Austrálii jsou ze země slyšet záhadné dunivé zvuky. Jejich zdroj je neznámý.
Domů     Záhady historie
Tajemství žítkovských bohyň z Kopanic
Lucie Kubešová
od Lucie Kubešová 29.10.2019
4.9tis
29
SDÍLENÍ
4.9tis
ZOBRAZENÍ

Území Bílých Karpat na pomezí Moravy a Slovenska, zvláště pak část zvaná Kopanice, patřila dříve k velmi chudým a izolovaným oblastem. Vždyť samotný název Kopanice odkazuje na skutečnost, že se zdejší kamenitá půda nedala orat, ale úzká políčka zde byla obdělávána jen pomocí motyky.

V tomto krásném, ale drsném kraji, žili lidé v chalupách na úbocích kopcovité krajiny.

Na území roztroušené obce Žítková se vyskytoval fenomén neobvyklých žen, nazývaných „žítkovské bohyně“. Byly to jakési kořenářky, zaříkávačky a vůbec osoby, které se svými zvláštními dovednostmi uměly obyvatelům pomoci v celé řadě problémů.

Výsledek obrázku pro kopanice žítková wiki
Kopanice je dnes klasickou českou vesničkou, která na první pohled nepůsobí nijak zvláštně.

ŽÍTKOVSKÉ BOHYNĚ

Ať již šlo o uzdravování lidí nebo dobytka, pomoc od uhranutí, nalezení zloděje, činnost porodní báby, nebo pomoc k získání lásky určitého člověka atd. Tedy škála velmi široká, ale nebylo divu, k doktoru bylo daleko a schopnosti těchto bohyň byly vysoké.

Na všechny případy měly své zaříkávání, byliny, nebo zvláštní koláčky a postupy. Součástí některých procedur věštění bylo i lití olova nebo roztaveného vosku do vody, či léčebné pitné kůry a podobně. V podstatě šlo jen o omezený okruh žen, které své „čarodějnické“ dovednosti předávaly pouze svým prvorozeným dcerám, pokud pro ně měly vlohy.

Při své pomoci údajně používaly komunikace s bohy, neboli „bohyňovaly“. Odtud tedy jejich název bohyně. Jejich činnost byla úspěšná. A tak není divu, že jejich se věhlas šířil i do okolních zemí. A za jejich pomocí přicházelo mnoho klientů.

Zatímco s místními poměry byly dokonale obeznámeny, u vzdálených žadatelů se přece jen trochu jistily. Najímaly si mladá děvčata, která zákazníky po příjezdu do Starého Hrozenkova doprovázely do kopců za bohyněmi.

Podle instrukcí se snažila děvčata zjistit řadu informací. Před cílem zákazníkům ukázaly zbývající cestu a zkratkou běžely informovat bohyni.

CO NEJSPÍŠE NEVÍTE O OBCI ŽÍTKOVÁ

Žítkovské bohyně si samozřejmě své poznatky a svá čarování, stejně jako znalosti bylin, vod a léčebných postupů chránily. Vždy šlo jen o několik jedinců, ať už se jmenovaly Pagáčena, Fuksena, Surmena či Belohlavá. A zřejmě byly i v nějakém příbuzenském stavu, tedy s děděnými vlastnostmi.

Obec Žítková

PROBLÉMY BOHYŇ

Neměly to nikdy lehké. Protože tak trochu „fušovaly“ do činnosti církve i lékařů, byly odsuzovány jako čarodějnice a šarlatánky. Ale byly prý případy, kdy byly povolávány do nemocnice, aby dodávaly duševní útěchu těžce nemocným a umírajícím.

Za okupace během 2. světové války se zase ocitly v hledáčku skupiny řízené samotným Heinrichem Himmlerem. Jak známo, fašisté byli fascinováni okultismem, a zde například zjišťovali, zda nejde o osoby pokrevně spřízněné s dávnými starogermánskými kněžkami.

Ale samozřejmě jednoduché to neměly bohyně ani po roce 1948, neboť jejich činnost nezapadala do tehdejší ideologie i způsobu výdělečné činnosti.

KONEC BOHYŇ

V roce 2001 skončila éra žítkovských bohyní. V tomto roce, ve věku téměř 96 let, zemřela poslední z nich, Irma Gabrhelová. S ní také definitivně odešlo umění čarovat. Kopanice tak přišly o část odkazu své lidové kultury.

Ať již jde o věky získávané poznatky ze živé přírody, dovednosti předků či tajemství zdejší krajiny.

Škoda, že tajemství umění čarovat žítkovských bohyní se už zřejmě nikdy nedozvíme.

Foto: wikipedie, mapy
reklama
Související články
od Filip Appl 17.1.2022 643
Odvážný král Artuš, mocný čaroděj Merlin a bájný hrad Camelot, kde se scházeli rytíři kulatého stolu. To vše patří do legendy, kterou zná bezpochyby téměř každý. Už jen málo lidí však tuší, že s ní souvisí ještě jiný, mnohem méně známý příběh. Příběh o tajemném království Lyonesse. V malé pracovně osvětlené svíčkami sedí zamyšlený anglický učenec Richard […]
od Lucie Kubešová 16.1.2022 585
Runy jsou znaky, které údajně pochází z písma Etrusků a Řeků. Runové nápisy jsou velice staré, používaly se přibližně od 2. století našeho letopočtu a omezeně je bylo možno najít až do roku 1100. Runy se objevují především u Germánů, ve Skandinávii a Británii. Vyřezávaly se do dřeva, tesaly do skal či kamenů. Runový kámen […]
od Pavel Polcar 15.1.2022 1.8tis
Hledat mezi našimi předky makaka nebo třeba šimpanze by bylo velice mylné. Vše se má totiž tak, že jak lidské pokolení, tak i druh např. goril má pouze „společného předka“. Oba druhy se následně v průběhu let vyvíjely a měnily odděleně. K mylnému přesvědčení mnohé jistě vede známé vyobrazení evoluce člověka, kde je v jedné řadě […]
od Matěj Soukup 15.1.2022 2.4tis
Japonský hrad Maruoka je jeden z mála, který si dodnes zachoval svou tradiční podobu. Postaven byl v roce 1576 poblíž města Sakai na severním pobřeží Japonska. Hrad vystavěný Shibato Katsutoyem však skrývá jedno děsivé tajemství. Podle legendy je pod jeho základy pohřbena chudá vdova. NUTNOST OBĚTI PRO BOHY Traduje se, že když se Katsutoyo v […]
od Jiří Nechanický 14.1.2022 2.4tis
Přitahují vás tajemná místa obestřená záhadami? Nemusíte za nimi cestovat přes půlku světa. Víc než dost jich najdete i v Evropě. Třeba taková Itálie. Archeologické nálezy na Apeninském poloostrově, Sicílii a Sardinii nepřestávají udivovat dodnes. Když před vámi někdo pronese „dovolená Itálie“, nejspíš si jako první vybavíte moře, pláže a pizzu. Stát na Apeninském poloostrově […]