Město Augustów na severovýchodě Polska bylo v roce 1945 dějištěm tragických, stále ještě nevyjasněných událostí. Jednotky Rudé armády a oddíly státní bezpečnosti NKVD uspořádaly v tomto regionu doslova hon na odpůrce komunistického režimu. Osud stovek z nich je stále neznámý.
Tyto události jsou nyní v polských dějinách známé pod označením Augustowský hon. Historikové předpokládají, že přibližně šest set zatčených bylo zavražděno. Záhadou však zůstává místo jejich pohřbení. Ani po více než osmdesáti letech nebyly ostatky objeveny.
Masová vražda
Hlavní roli při zatýkání měly jednotky 3. běloruského frontu Rudé armády, jimž pomáhaly desítky oddílů NKVD. Augustowský hon probíhal od 10. do 25. července 1945. Je považován za největší zločin v poválečné polské historii.
Šest set osob polské národnosti zmizelo. Jejich další osud zůstává neobjasněn.
Podle jedné teorie byli zatčení odvezeni do pevnosti Grodno (dnes území Běloruska) a zavražděni. Zvažována však jsou i další místa na území Polska.
Oficiální verze celého případu je, že zatčení byli bez soudu zastřeleni a jejich těla skončila v masovém hrobě na neznámém místě.
Děsivá teorie
Existuje však i jedna děsivá teorie, kterou vyslovila respektovaná ruská historička Natálie Lebeděvová (1939-2025). Podle ní nebyly po skončení druhé světové války v Sovětském svazu, či na území ovládaných regionů, obvyklé masové popravy politických odpůrců.
Lebeděvová nevyloučila, že zatčení mohli posloužit k experimentům s biologickými a chemickými zbraněmi.
Jistá naděje, že tato tragická záhada spěje k objasnění, se objevila v roce 1987. Tehdy byl u polské vesnice Giby nalezen rozsáhlý masový hrob. Exhumace ostatků však prokázala, že se v něm nalézala pouze těla německých vojáků.
