Církevní historie skrývá jedno velké mystérium. Řada indicií totiž poukazuje na to, že v 9. století na papežském stolci neusedl muž, nýbrž žena! Mnoho hodnostářů s touto skutečností ostře nesouhlasí. Říkají, že se jedná o mýtus. Snaží se snad zakrýt neuvěřitelnou pravdu?
Žena oblečená do mnišského roucha prchá spolu s řádovým bratrem Ulfiliem z kláštera v německém městě Fulda. Oba poutníci, Ulfilias a Jana, cestují na jih Evropy.
Dojedou až do řeckých Atén, kde se usadí a vzdělávají v teologii, filozofii, historii a dalších vědách. Ulfilias později umírá a Jana se přesouvá do Říma, kde se pod mužským jménem Johannes Anglicus těší pověsti učence.
Pro svou skutečně výjimečnou vzdělanost později povyšuje až do funkce kardinála. A po smrti papeže Lva IV. (pontifikát 847–855) roku 855 je prý dokonce zvolena papežem!
Ocitá se v 9. století opravdu na papežském stolci Johannes Anglicus, který je ve skutečnosti ženou jménem Jana?
Rodina pochází z Anglie
Rodiče budoucí papežky pravděpodobně pocházejí z Anglie. V 9. století však odcházejí šířit katolické náboženství do Německa, kde se usídlují ve Fuldě, městě ležícím ve středozápadě země.
Odtud prý Jana cestuje do Říma, kde se má údajně stát hlavou katolické církve. Je tato teorie nesmyslná? Podle dostupných informací nikoliv. Jana je totiž velmi zvláštní žena, které pomáhají především její vědomosti.
Od dětství je systematicky vzdělávána a osud matky rodící děti ji příliš nepřitahuje. Soustředí se proto především na svou kariéru.
Podle českého kronikáře Martina z Opavy (†1279) je vybrána do funkce papeže záměrně, neboť její vzdělanost a bezúhonnost se jeví v jejím okolí zcela příkladně. To se přitom o tehdejších mužích říci nedá. Stanula tedy na papežském stolci žena, protože muži toho nebyli hodni?
Nepřítel, nebo milenec?
První písemná zmínka o papežce Janě pochází z roku 875, kdy se její jméno objeví v kronice Chronographia tripartita.
Jejím autorem je římskokatolický hodnostář Anastasius Bibliothecarius (asi 810–878), jenž je mimo jiné také neúspěšným kandidátem na papeže.
Tato kontroverzní postava, kterou jedni velebí a druzí zatracují, se po celou dobu Janina údajného papežování pohybuje v její blízkosti. A možná je jeho role v jejím životě ještě mnohem větší.
Jak uvádí anglický publicista Peter Stanford (*1961):
„Někteří pozdější spisovatelé, kteří pokládají Anastasia za klíčovou postavu v záhadě papežky Jany, jej vylíčili jako jejího zapřísáhlého nepřítele, jiní jako otce jejího nelegitimního dítěte.“ Je šokující informace o Janině těhotenství pravdivá?
Spustila se s komořím?
Pokud papežka Jana skutečně existovala, opravdové bylo i její těhotenství, tvrdí bez zaváhání někteří badatelé. Například ve spise německého esejisty Theodorika de Nyem nalezneme tento úryvek.
„Jednoho dne, když kráčela s duchovenstvem a římským lidem podle tehdejšího zvyku v čele slavnostního procesí v papežském rouše, poblíž chrámu Usmíření porodila prvorozeného syna, zplozeného jedním z jejích komořích, jak je patrno ze starého mramorového výjevu, který se zde nachází dodnes.“ Také další zdroje uvádějí, že se papežka milovala se svým věrným sluhou, což vedlo k nechtěnému těhotenství.
Podle kroniky Universalis Mettensis, pocházející ze 13. století, byl Janin porod dokonce vyprovokován jízdou na koni. Panuje však o něm mnoho dohadů a protichůdných zpráv.
Všechny se však shodují v tom, že právě nenadálý porod papežky způsobí její nedobrovolný konec ve funkci hlavy katolické církve v roce 857. Stále ovšem ve vzduchu visí otázka. Skutečně se tento krátký a přitom neuvěřitelný příběh stal?
