26. listopadu 1977: Televizní vysílání v částech jižní Anglie přerušuje údajná mimozemská bytost Vrillon, vyzývající k odzbrojení.
Domů     Záhady historie
TROJA: Báje, nebo skutečnost?
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 17.10.2022
2.0tis
Tzv. Priamův poklad zahrnoval šperky, zlato, měď, terakotu a další starověké artefakty, objevené Heinrichem Schliemannem v roce 1873. Foto: Pharos / Creative Commons / CC-Zero
206
SDÍLENÍ
2.0tis
ZOBRAZENÍ

Troja bylo starověké město na severozápadě regionu známého v pozdním klasickém starověku jako Malá Asie, nyní jako Anatolie v moderním Turecku, poblíž Dardanelského průlivu.

Tzv. Priamův poklad zahrnoval šperky, zlato, měď, terakotu a další starověké artefakty, objevené Heinrichem Schliemannem v roce 1873. Foto: Pharos / Creative Commons / CC-Zero Příběh Priamova pokladu a jeho objevení Schliemannem v troskách města Troja v 70. letech 19. století je jednou z nejspornějších epizod moderní archeologie. Foto: FA2010 / Creative Commons / CC-PD-Mark Prvním objevitelem Tróje ale nebyl Schliemann, jak se všichni mylně domnívají, nýbrž britský úředník a rovněž amatérský archeolog Frank Clavert (1828-1908). Foto: Krokodyl / Creative Commons / GFDL Ten započal své vykopávky na kopci Hisarlik o několik let dříve, avšak potřeboval finanční výpomoc, kterou mu Britské muzeum odmítlo, a tak se obrátil na Schliemanna. Foto: Panoramio upload bot / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Zaniklé město Trója se pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré nevěřící hlasy.

Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. Podle Homéra se totiž v blízkosti Troji nacházel horký a studený pramen.

Příběh Priamova pokladu a jeho objevení Schliemannem v troskách města Troja v 70. letech 19. století je jednou z nejspornějších epizod moderní archeologie. Foto: FA2010 / Creative Commons / CC-PD-Mark

Na konci doby bronzové

Starověcí řečtí historici umístili trojskou válku mezi 12. až 14. století před naším letopočtem. Moderní archeologové spojují Homérskou Troju s archeologickou vrstvou Troje, která sahá do období od asi 1300 až 950 před naším letopočtem. Toto období se shoduje s kolapsem doby bronzové.

Prvním objevitelem Tróje ale nebyl Schliemann, jak se všichni mylně domnívají, nýbrž britský úředník a rovněž amatérský archeolog Frank Clavert (1828-1908). Foto: Krokodyl / Creative Commons / GFDL

Opevněné město

Troja byla město s opevněnými věžemi dosahujícími výšky 9 metrů, základy jedné z jeho věží měřily 18 x 18 metrů. Archeologové odhadli rozlohu Homérské Tróje na 200 000 metrů čtverečních nebo více a její populaci určili na pět až deset tisíc obyvatel, což z ní činí podle měřítek své doby velké město.

Ten započal své vykopávky na kopci Hisarlik o několik let dříve, avšak potřeboval finanční výpomoc, kterou mu Britské muzeum odmítlo, a tak se obrátil na Schliemanna. Foto: Panoramio upload bot / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
Foto: Úvodní foto: Pharos / Creative Commons / CC-Zero
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 26.11.2022 885
I v dnešních turbulentních časech mohou lidé spoléhat na to, že až bude nejhůře a zálohy na energie jim budou bezostyšně okupovat rodinný rozpočet, z hory Blaník jim vyjede na pomoc rytířské vojsko. Ovšem, aby se pak nedivili, když místo rytířů v brnění, jim na domovní zvonek zazvoní skupinka rozšafných druidů! Památná hora Blaník není […]
od Mirek Brát 25.11.2022 1.4tis
Antický svět byl místem překotného rozvoje technologií a působivých dovedností. V této době se objevily artefakty, které jako by měly vzniknout až o stovky i tisíce let později, přesto byly vytvořeny. Pak je zde skupina vynálezů, která se jaksi ztratila v čase. Patří k nim i římské nerozbitné sklo – Vitrum Flexile. Mezi antické artefakty, které předběhly svoji […]
od Jiří Nechanický 24.11.2022 2.6tis
Chcete se osvobodit? Tak zůstaňte mrtví jednou pro vždy. Jinak se budete znovu trápit po další ze svých životů. Nevíte, jak se vymanit z neustálého koloběhu utrpení? Recept nejen na svobodu v sobě ukrývá Tibetská kniha mrtvých. Co chcete, aby se s vámi stalo po smrti? Mnoho Evropanů vám odpoví stejně: „To je jedno, vždyť budu mrtvý.“ Některé […]
od Eva Soukupová 23.11.2022 3.0tis
Samota Františkov nedaleko Kvildy na Šumavě je dlouhodobě v hledáčku hledačů pokladů z 2. světové války. Vyprávějí se o ní totiž téměř neuvěřitelné příběhy. Po obsazení Němci se tu údajně měly začít ukrývat důležité písemnosti a možná dokonce cenné nacistické poklady či alespoň přístupové kódy k nim.     Před válkou objekty ve zdejším areálu […]
od Mirek Brát 22.11.2022 2.7tis
Řeka Aare je nejdelší řekou, která pramení a svoji pouť také končí ve Švýcarsku. Na jejím toku se nachází nejen čtyři desítky vodních elektráren, ale údajně také místa, kde není radno se k řece přibližovat. Podle legend sahajících až do šestnáctého století je zde riziko nepříjemného setkání s vodní příšerou! Záhadní tvorové s hadím tělem jsou součástí místního […]