Když byla ve dvacátých letech minulého století objevena hrobka egyptského faraona Tutanchamona, začaly se se šířit informace o kletbě, která stihne každého, kdo bude rušit klid zemřelého panovníka. O padesát let později se situace opakovala. Nyní se však hovořilo o kletbě polského krále Kazimíra IV. Jagellonského.

V roce 1973 prozkoumali polští vědci v Krakově hrobku Kazimíra IV. Jagelonského (1427-1492). Na místě králova posledního odpočinku bylo dvanáct lidí. Brzy začali jeden po druhém umírat. Byl to trest za narušení hrobu?

Králova kletba?

Otevření královské hrobky způsobilo v Polsku velkou senzaci. O možnost prozkoumat ostatky se tehdy zasloužil krakovský arcibiskup Karol Wojtyla, pozdější papež Jan Pavel II. Hrobka byla otevřena v dubnu roku 1973. Nalezena byla ztrouchnivělá rakev s ostatky. V průběhu příštích několika let zemřela většina členů vědeckého týmu.

Tehdejší věda nedokázala tato úmrtí vysvětlit. Ano, slovo kletba se z Krakova rychle šířilo do světa. Celý případ byl zkoumán i v dalším období. Vystrašená veřejnost si žádala odpovědi.

Patogenní houba

Nakonec se vědci shodli na tom, že podivná úmrtí opravdu souvisela s otevřením královské hrobky. Nejednalo se však o kletbu v pravém slova smyslu. Viníkem byla patogenní houba Aspergillus flavus.

Ta byla schopná u výzkumníků nejen vyvolat infekci, ale jak se později bohužel ukázalo, i vést k jejich předčasné smrti.

Dnes je již potvrzeno, že místům zamořeným touto plísní by se měli lidé důsledně vyhýbat. Platí to zejména pro osoby se sníženou imunitou.

Spekuluje se, že nebezpečná houba mohla i za některá úmrtí členů archeologického týmu, který v roce 1922 otevřel hrobku faraona Tutanchamona.