Jméno Josefa Váchala (1884–1969) se s úctou vyslovuje nejen mezi okultisty, ale i mezi milovníky umění.

Tento grafik, ilustrátor, řezbář, ale také spisovatel, básník a mystik umění za sebou zanechal ohromné dědictví, které čerpá svou inspiraci z mystiky umění, ale dalece přesahuje jen čistě mystické nebo okultní kruhy.

Nepochopený umělec

Vztah k tajemnu a mystice získal Josef Váchal, který se narodí ve vesnici Milavče u Domažlic, od svého otce Josefa Šimona Aleše, jehož byl nemanželským dítětem.

Protože byl vychován jako dobrý katolík, v mládí se Váchal stýkal s představiteli katolické moderny a dalšími liberálními zastánci křesťanství. Brzy se ale od církve odkloní a začne hledat cestu spíše v okultismu a tajných vědách.

Souběžně s tím se začíná věnovat i umělecké a básnické tvorbě. Ve společnosti nedochází příliš velkého uznání, a tak se čím dál tím více stahuje do samoty a izolace.

Útěk na vesnici

Během první světové války je poslán na italskou frontu a prochází tady několika krvavými bitvami, které se také hluboce otisknou do jeho křehké psychiky. V období první republiky zápolí s nezájmem veřejnosti a zasáhne ho také smrt jeho manželky.

Od roku 1922 až do konce života pak žil s výtvarnicí Annou Mackovou (1887–1969) na jejím statku ve Studeňanech v okrese Jičín. Tady také vytvořil svá dnes známá a oceňovaná umělecká díla.

Možná se toho ale na statku dělo ještě mnohem více, o čem se veřejnost neměla nikdy dozvědět…

Magie pomáhá umění

Podle svých deníků se Váchal nikdy nevzdal okultní praxe a mystického bádání. Je pevně přesvědčený o tom, že umění a mystika patří k sobě a že je to právě nakládání s duchovnem, které mu dává sílu a inspiraci k umělecké práci.

Z magických experimentů si odnesl celou řadu šifer a obrazců, které mu byly zřejmě zjeveny a které měly být nadány mimořádnou mocí. Tyto obrazce Váchal používal k vytváření atmosféry pro svou uměleckou práci.

Mnoho z těchto tajemných obrazců si Váchal kreslil do svého exempláře Bhagavadgíty, starobylého náboženského textu z Indie, který byl mezi mystiky vždycky velmi oblíben.

Tajuplný odkaz

Dnes je Váchal známý především jako sice svérázný, ale bezpochyby geniální umělec. Bádání o jeho okultním a mystickém odkazu je ale teprve v počátcích.

Zkoumání jeho pozůstalosti ukazuje, že Váchal byl velkým synkretikem a byl připravený čerpat inspiraci kdekoli – nejenom tu uměleckou, ale i magickou.

Vedle důstojných hermetických spisů klasiků z 18. století se tak v jeho denících objevují i lidová čarodějnická zaříkadla a zaklínání. Mystické obrazce, které Váchal navrhl, byly určeny pro překreslení do velkého rozměru a využití při rituálech.

Jestli tak sám dělal v soukromí svého vesnického statku, to nedokážeme říci. Ale dnešní okultistická komunita na Váchala vesměs hledí s velkou úctou a pokouší se jeho mystický odkaz uvádět do života.

A zbytek společnosti může alespoň obdivovat jeho umělecká díla, která bezpochyby do velké míry magické práci vděčí za svou inspiraci.