Postarší žena otevře bránu a vstoupí do ponurého hřbitova Maple Grove. Chce si prohlédnout zdejší nejnavštěvovanější objekt – impozantní sochu anděla. Není se čemu divit. Skulptura prý umí létat, mluvit i věštit budoucnost.

Žena ovšem na jejím místě nalezne jen prázdný podstavec. Co se se sochou z ohijského Vermilionu stalo?

Ve tváři jednoho z vermilionských farmářů je patrný děs. Vylekaný výraz se v ní rozprostře poté, co vstane a zamíří do stodoly nakrmit hospodářská zvířata. Zprvu se mu zdá, jako kdyby většina z nich ještě spala. Ve skutečnosti jsou ale mrtvá.

Ospalé ohijské městečko, ležící na březích Erijského jezera, je rázem na nohou. Něco podobného totiž potkalo i další zemědělce. „Na konci 20. let minulého století začal ve Vermilionu nevysvětlitelně hynout skot,“ dozvídáme se.

Není přitom vůbec jasné, proč se tak děje. Lidé si záhy povšimnou jedné podezřelé věci. Na místním hřbitově Maple Grove se ve stejné době na rukách kamenného anděla zničehonic objeví krev.

OBĚTUJE ĎÁBLOVI SVÉ DÍTĚ?

Jenže co by mohla mít socha společného se záhadnými úmrtími hospodářských zvířat? „Podle některých se v ní usídlil duch jisté Alice Fischer,“ vysvětluje publicista James A. Willis.

Žena v roce 1918 přivedla na svět holčičku jménem Betty (†1918), která záhy zemřela. Ovšem ne přirozenou smrtí, ale násilnou. Zabít ji měla vlastní matka.

Podle jedné z verzí příběhu posedl Alici (asi 1876–1926) ďábel a ona se rozhodla Betty mu obětovat. U jejího hrobu pak nechala vztyčit sochu v životní velikosti.

Lidé se tehdy domnívali, že ji dohnaly výčitky svědomí a proto zvolila plastiku anděla. Zřejmě šlo ale o cheruba smrti a Alice jen pokračovala ve svých temných plánech.

Když o pár let později zemřela a byla pohřbena vedle své dcery, její duch se usadil v kamenném serafovi.

SVÁŽOU MU KŘÍDLA

„Za života to byla stvůra a ve zlých skutcích pokračuje i po smrti,“ je možné zaslechnout ve Vermilionu poté, co jsou na rukách sochy nalezeny rudé stopy. Jak se následně podaří zjistit, krev patřila zvířatům.

Většina obyvatel městečka proto dojde k závěru, že se ve skulptuře skutečně usídlil přízrak Alice Fischer. Jejich přesvědčení ještě zesílí poté, co soše dlaně otřou a následujícího rána je opět najdou zbrocené krví.

Přes noc přitom řada z nich opět přišla o část svých stád. „Musíme s tím něco konečně udělat,“ je lidem jasné. Část z nich se vydá na hřbitov, usekne andělovi ruce a sváže mu křídla. Záhadné hynutí zvířat poté rázem ustane.

ŠEPTÁ PRÝ ZAŘÍKÁVADLA

Návštěvník hřbitova Maple Grove se s tísní v srdci zadívá na kamennou tvář. Doufá, že se přitom soše nerozzáří oči. Podle místních by to znamenalo, že ho čeká brzká smrt. Skulptura údajně poté, co přijde o ruce, začne předvídat budoucnost.

Pravda je zřejmě temnější. Několika lidem, kteří si s sebou přinesou nahrávací zařízení, se podaří zachytit podivná slova, jež má pronášet a která jinak nejsou slyšet. Z rozboru vyplyne, že jde asi o zaříkávadlo.

Alicin duch se pravděpodobně snaží příchozí uřknout. „Někdo se proto rozhodl useknout andělovi i hlavu,“ uvádí záhadoložka Jocelyne LeBlanc. Ani poté prý socha nepřestane konat zlo.

Nedávno byla proto z Maple Grove odstraněna a na hřbitově po ní zbyl jen prázdný podstavec.