Americká družice Lunar Orbiter krouží okolo Měsíce a pořizuje stovky fotografií jeho povrchu.
Úkolem sondy je totiž v roce 1967 určit vhodné místo pro přistání kosmického letu, Apolla 11. Zatímco na snímcích přivrácené strany Měsíce neobjeví vědci nic zajímavého, ty z odvrácené strany jim doslova vyrazí dech. Jsou na nich totiž podivné umělé objekty!
Lunární modul lehce dosedne na povrch měsíce. O šest hodin později, v brzkých ranních hodinách 21. července roku 1969 z něj po schůdcích sestoupí americký astronaut Neil Armstrong (1930–2012).
„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo,“ pronáší, když se jeho noha dotkne měsíčního povrchu. Následně s kosmonautem Buzzem Aldrinem (*1930) vztyčí americkou vlajku a pustí se do fotografování okolí a sbírání vzorků.
Přestože kosmonauti přistanou na přivrácené straně Měsíce, údajně v dálce cosi spatří. „Vidím světlo,“ oznámí Armstrong během televizního přenosu. To je vše. Nic dalšího už nedodá. Proč?
„Byli jsme na Měsíci, ale co se tam stalo, zůstalo utajeno a oficiálně zůstává tajemstvím dodnes,“ myslí si americký vědec Steven Greer (*1955), jehož strýc se podílel na výrobě lunárního modulu. Objevili snad Američané na Měsíci něco, co se veřejnost nemá dozvědět?
Má povrch jako ze skla
Na stole před Kenem Johnstonem, manažerem dat americké vesmírné agentury NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) leží fotografie pořízené před pár dny družicí Lunar Orbiter. Při pohledu na ně si vědec údajně povšimne anomálií na měsíčním povrchu.
Zejména ho zaujme vytáhlý objekt, jenž dostane název Tower, tedy Věž. Při zvětšení obrázků totiž Johnston zjistí, že asi 5000 metrů vysoký útvar má složitou geometrickou strukturu a jeho povrch připomíná sklo.
„Těžko tak může být přírodního původu, neboť vše ostatní na Měsíci nese viditelné známky silné eroze,“ uvažuje Johnston.
Jsou zavěšené ve vzduchu?
Po oběžné dráze Měsíce klouže Apollo 10, které má v květnu roku 1969 jako poslední zmapovat jeho povrch a odzkoušet vše potřebné pro následné přistání lidí na Měsíci. Opět přitom pořídí bezpočet fotografií, které se dostanou do rukou Kena Johnstona.
Ten na nich objeví ještě podivnější věci, než na snímcích Lunar Orbiteru z roku 1967. Rozezná na nich prý ruiny budov, rozsáhlých skleněných dómů a několika dalších věží. Nejvíce ho však zaujme objekt složený z válcovitých dílů, jemuž dá jméno Castle.
Jde o 1,6 kilometru dlouhou a 14 kilometrů vysokou stavbu. Mimoto prý na snímcích zpozoruje i několik předmětů, které jsou jakoby zavěšené ve vzduchu.
Umí ovlivňovat gravitaci
Vnitřkem lunárního modulu Apolla 11 se rozbliká červené poplašné světlo. Astronauti si povšimnou, že motory jsou stále činné a přelétávají díky tomu místo, kam měli podle původního plánu dosednout. „Houstone, máme problém,“ obracejí se na své kolegy na Zemi.
„Ignorujte výstrahu a pokračujte v sestupu ručně,“ radí jim mladý operátor Steve Bales. Armstrong se proto chápe řízení a navádí modul pomalu k povrchu. Proč počítač při sestupu náhle selhal, není dodnes úplně jasné.
Mělo v tom snad prsty mimozemské zařízení pro řízení gravitace, jak naznačují někteří konspirační teoretici? A co se stalo s fotkami podivných budov? „Zničte je,“ dostane prý Ken Johnston rozkaz od vedení NASA. On ale příkaz neuposlechne a snímky ukryje.
Když je pak v roce 2011 po letech mlčení zveřejní, je okamžitě vyhozen z práce. Bojí se snad NASA vyzrazení utajovaných informací? Je možné, že mimozemský život existoval, či dokonce dodnes existuje na našem nejbližším vesmírném souputníkovi?
