Mezi lety 1974–1978 je Ted Bundy noční můrou Ameriky. Oficiálně se přiznává ke 30 brutálním vraždám mladých bělošek, které často posmrtně znásilňuje a jejich uřezané hlavy si nosí domů jako trofeje. Skončil v pekle, nebo po Zemi dál obchází, ale v přízračné podobě?

Oběti dokáže oklamat svým vzhledem a inteligencí, takže se s ním ocitají o samotě dobrovolně. Někdy se ovšem vloupe do zamčeného bytu a vraždí nic netušící spící ženy. Tak tomu bylo i na vysokoškolské koleji Chi Omega House patřící Floridské státní univerzitě.

Zde k smrti umlátí a uškrtí dvě studentky, Margaret Bowman a Lisu Levy. Napadne ještě dvě další dívky, ty ale jeho běsnění přežijí. Tou dobou už se smyčka kolem Bundyho stahuje, na Floridě tak nakonec spáchá své poslední tři vraždy.

Je dopaden a odsouzen k trestu smrti na elektrickém křesle. Tím ale neřekne své poslední slovo…

Přízrak na popravišti

Zbytek svých dní tráví Bundy ve Floridské státní věznici, kde čeká na popravu. V roce 2001 člen tehdejší ostrahy přiznává, že jim zrůdný Bundy nedával spát ani po smrti. Bachaři prý krátce po popravě vídali na elektrickém křesle Bundyho ducha!

Sedával tam s výrazem, který popisovali jako „vševědoucí úsměv.“ Jako kdyby věděl něco důležitého, co oni ani netuší. Když se k němu někdo ze strážných začal přibližovat, zmizel. Jednu chvílí prý těchto pozorování bylo tolik, že měli problém najít někoho, kdo by byl do popravčí komory ochoten dobrovolně vstoupit.

Bundy se měl také zjevovat ve své cele smrti, kde čekal na vynesení rozsudku. „Tak jsem vás porazil, co?“ říkal strážím a zřejmě tím mohl myslet, že se na onen svět dostal jako první. Jeho duch prý bývá pozorován rovněž na kolejích Chi Omega House, a také na zápraží budovy v Tallahassee, kde si pronajal pokoj pod falešným jménem… Může být některé zlo tak silné, že přetrvává v nějaké formě i poté, co je poraženo?

Naštěstí se zdá, že ať už se Bundyho zvrácená duše nachází kdekoliv, nikomu už ublížit nemůže.