Velké činy vyžadují velké úsilí. Lhostejno, zda jsou konány ve jménu zla či dobra, tmářství či pokroku. Jsou za hranicemi lidských možností jen síla vůle, odhodlání, motivace, nebo i svalnatá pomocná ruka hustě popsaná chemickými vzorci podpůrných látek?

Nikdo už nerozporuje fakt, že německé jednotky útočící na Francii za druhé světové války posunovala k rychlému vítězství nejen strategie bleskové války, ale i tuby s pervitinem. Anglosaský svět v té době spíše věřil tabletkám kofeinu.

Jih Ameriky usilovně žvýkal listy koky, asijský kontinent měl opium. V zákopech světových válek teklo proudem červené víno i samohonka. Dobyvatelé starých světů potřebovali účinný stimulant, který by zahnal strach vojáků.

Požehnané konopí

A co takhle objevitelé světů nových? Co jim pomáhalo uskutečnit nekonečně dlouhé plavby na chatrných lodích zpevněných snad jen železnou disciplínou? Například v souvislosti s objevitelskou plavbou Kryštofa Kolumba se mluví o konopí. Prosím, nelekejte se.

To není snaha vydávat plavbu za objevením Ameriky za nějaký výlet dealerů omamných látek.

Stále více se však hovoří o tom, že konopí bylo i v době objevitelských plaveb využíváno jako skvělý materiál. Bylo z něj vyrobeno lanoví i plachty. Ve spojení s dehtem tvořilo nejefektivnější ucpávky při hrozící netěsnosti lodního trupu.

Lodě vezly i zásobu konopných semen, které měly být použity při osidlování nových území. Olej z konopných semen sloužil na lodích jako „palivo“ do luceren.

Arabská inspirace?

Objevují se tak i názory, že konopí bylo na lodích používáno nejen jako výborný materiál… Mimochodem, arabská muslimská populace v Evropě používala ve středověku konopí jako rekreační drogu.

Právě Pyrenejský poloostrov, odkud se vydávaly karavely a karaky vstříc novým světům, byl v určité době muslimskou kulturou hodně ovlivněn. „Jel“ v něčem Kolumbus a spol.? Nevíme.

Již v roce 1545 však přivezli Španělé konopí do Jižní Ameriky, kde se začalo okamžitě a ve velkém pěstovat.