Semena, která byla ve věčném ledu uvězněna desítky tisíc let, v laboratořích vyklíčila a vyrostla z nich rostlina podobná své moderní verzi. Nyní se vědci pokoušejí zjistit, jak je vůbec možné, že si i po 32 000 letech v ledu zachovala svou životaschopnost.

Začíná být nepsaným pravidlem, že se organismy, které předtím strávily desítky tisíc let zamrzlé v v sibiřském permafrostu, v laboratořích vědců probírají zpět k životu.

Již dříve se podařilo oživit pravěký virus a před časem pro změnu překvapila zpráva o 42 000 let starých hlísticích, které se po rozmrazení měly čile k světu. Nyní se vědci zaměřují na několik semen rostliny z rodu silenek s latinským názvem silene stenophylla.

Tento konkrétní druh roste v polární tundře dalekého východu na Sibiři a v horách severního Japonska a podle všeho se zde vyskytuje už od pravěku.

V sibiřském permafrostu v hloubce asi 38 metrů pod povrchem byla před časem nalezena zmrzlá semena této rostliny stará 32 000 let. Když vědci semena převezli do laboratoře a pokusili se je vzkřísit, úspěch překvapil i je samotné.

Z pravěkých semen, která strávila v ledu desítky tisíc let, vyrostly zdravé silenky jen lehce odlišné od těch současných.

ODOLAJÍ KLIMATICKÝM ZMĚNÁM?

Oživení rostlin bylo zaznamenáno už v roce 2012, ale doteď nebylo jasné, jak k tomu vlastně došlo. Nyní se oživením rostlin začínají znovu zabývat odborníci z Rakouska, kteří chtějí prozkoumat genom rostlin a zjistit z něj, jak je možné, že přežily tak dlouho.

Profesorka Margit Laimer, rostlinná biotechnoložka na Univerzitě přírodních zdrojů a věd o živé přírodě ve Vídni, uvedla, že věčně zmrzlá půda Sibiře nyní rozmrzá, což otevírá možnosti dalšího výzkumu.

Primárním cílem nové vědecké mise je zjistit, zda existují změny v rostlinných genech, které jim umožní přizpůsobit se velmi suchým a horkým nebo naopak chladným podmínkám, což by mohlo být užitečné při řešení klimatických změn.

„Myslím, že by lidstvo mělo být vděčné za každý kus znalostí, které jsme schopni získat, abychom ochránili naši úrodu,“ říká Laimer.

Její prohlášení naznačuje, že by nový výzkum pravěkých silenek mohl vést k pěstování geneticky upravených rostlin, které budou odolnější vůči rostoucímu suchu zvyšujícím se teplotám. Mohou být 32 000 let staré rostliny odpovědí na klimatické změny?