13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Věštby z knihoven palmových listů: Unikne lidstvo jen těsně obrovské katastrofě?
Věštby z knihoven palmových listů: Unikne lidstvo jen těsně obrovské katastrofě?
od 26.1.2022
2.9tis
Máme se obávat hrozby asteroidů? FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo
291
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

Vzácné knihovny palmových listů vyrůstají ve starověké Indii. Podle legendy je zakládá sedm indických guru, kteří údajně dokáží nahlédnou za oponu času. Tam spatří osudy všech lidí, kteří tyto knihovny kdy navštíví. Co ale tamější fascinující spisy říkají o osudu celého našeho světa?

Máme se obávat hrozby asteroidů? FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo Ukázka zápisu na palmových listech. FOTO: Savithri / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

V knihovnách totiž nejsou zapsány jen osudy jednotlivců. Německý spisovatel Thomas Ritter (*1968) vydává v roce 2006 knihu Proroctví o Evropě z knihoven palmových listů a nejde o úplně veselé vyhlídky. „Zavládne všeobecná deziluze.

Lidé si zvolí nové vůdce, ale ti nebudou o nic lepší než ti předchozí,“ píše Ritter ve své knize a pokračuje:

„Řadoví občané si toho budou moci dovolovat stále méně a budou se muset spokojit s tím, co jim nabídnou instituce zaměřené na masovou zábavu cílící na uspokojení nejnižších lidských pudů.

Budou tak žít v jakési náhradní realitě, aby zapomněli, jak bezútěšný je pro ně ve skutečnosti svět.“ V letech 2029 – 2034 máme podle něj očekávat silný vliv změn klimatu.

USA postihne zničující sucho, Čínu extrémní záplavy, Skandinávie se promění v ledovou poušť. Stále můžeme doufat, že se podobné katastrofické vize nenaplní.

Lidstvo se snaží zařadit pomyslnou zpátečku a chránit životní prostředí navzdory zájmům nejrůznějších průmyslových korporací čím dál tím víc. Bude to stačit, pokud je toto proroctví pravdivé?

Ukázka zápisu na palmových listech. FOTO: Savithri / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Ukázka zápisu na palmových listech. FOTO: Savithri / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Blíží se asteroid!

Skutečný problém má nastat roku 2046, kdy prý Zemi těsně mine obrovské vesmírné těleso. Svou gravitací však způsobí naší planetě četné problémy, zejména zemětřesení a záplavové vlny. V Čechách se probudí sopky, výbuchy zdevastují okolí.

Má jít o velkou zkoušku lidstva, kterou prý přežijeme, a vše zničené se začne budovat znovu. Máme se bát, nebo Ritter maluje budoucnost v příliš černých barvách? Víme, že ani předpovědi pro jednotlivce nesedí vždy. Ne vše se do detailu přesně vyplní.

Nikdo neví, zda-li jsme slepé figurky na hrací ploše osudu, nebo člověk svými činy a rozhodováním ovlivňuje to, co ho potká. A dá se vůbec celé legendě o vševědoucích Maharišiích věřit?

Lokalita:
Související články
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
od 2.11.2026 3.8tis
Kalifornský ctihodný občan Salomon Pico (1821–1860) prochází kalifornským městem Santa Barbara a snaží se být co nejméně nápadný. Mezi místními se totiž po roce 1848 začne proslýchat, že někdo po večerech útočí na zdejší hledače zlata. A to prý vždy ve chvíli, kdy si odvážejí svou kořist domů.  „Zrovna včera se to stalo znovu. Přepadl je nějaký gang, kter
od 31.10.2026 3.5tis
Města čítající až tři tisíce domů, ve kterých žije na 20 000 obyvatel. Že to není nic podivného? V neolitické Evropě ano. Kultura, která strčí do kapsy i pozdější mnohem slavnější Sumer, spálí vlastní domy a pomalu se rozplyne jak pára nad starověkým hrncem. Proč? V 80. letech 19. století se stane nevídaná věc: V severovýchodním Rumunsku objeví tamní etno
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz