Kdo by neznal Edgara Allana Poea. Báseň Havran, povídka Jáma a kyvadlo a mnohé další literární skvosty dnes patří k absolutní klasice. Věděli jste ale, že slavný spisovatel byl údajně schopen spatřit věci budoucí? Bylo to snad proto, že byl obdařen výjimečnými schopnostmi?
Život amerického básníka, prozaika a literárního kritika Edgara Allana Poea (1809–1849) je plný záhad. Kromě psaní tajemných příběhů se zajímá o telepatii, hypnózu, teoretickou fyziku, alchymii, dobrodružné námořní výpravy a také různé rébusy.
Mezi záhadology se v souvislosti s Poem často mluví o možnosti, že některá jeho díla ukazují budoucnost. Je něco takového možné?
VĚDĚL O CESTĚ NA MĚSÍC?
Jen málokdo dokáže ve svých dílech tak skvěle navodit atmosféru děsu a tajemna jako Edgar Allan Poe. Budoucí slavný spisovatel se narodil dne 19. ledna roku 1809 v Bostonu v chudé herecké rodině.
Jeho otec ho v prvním roce jeho života za dosud jen málo vyjasněných okolností opustil, matka zemřela následujícího roku.
Sirotka se ujala rodina úspěšného obchodníka Allana, z čehož je odvozeno jeho prostřední jméno, přestože rodina ho nikdy formálně neadoptovala. Poe se celý život zajímá o nejrůznější mystéria. A těch jsou plné i jeho příběhy.
V roce 1835 například vydá povídku Bezpříkladná dobrodružství jistého Hanse Pfalla, která se zabývá cestou na Měsíc. A to v době, kdy něco takového zní jako naprosté sci-fi. Jenže k cestě na Měsíc nakonec skutečně dojde. Ale až v roce 1969…
MRAZIVÁ PODOBNOST
Když posádka Apolla 11 odstartuje na svou revoluční cestu na Měsíc, mnozí se ptají, jak to může dopadnout. Kdyby se podívali do povídky Poea, věděli by, že dobře. Jak na to spisovatel přišel?
O cestě na Měsíc se v současné době mluví především v souvislosti s prorockými díly Julese Verna (1828–1905). Zejména pak s jeho románem Ze země na Měsíc. Jen málokdo ale ví, že Verna k jeho sepsání inspirovala právě výše zmíněná povídka.
Dílo Poea je tak považováno za jeden z prvních příkladů moderního žánru science fiction a záhadologové se dodnes ptají, kde se v hlavě slavného spisovatele objevila myšlenka, která se později stala realitou.
Podobně je to s jeho románem Příběhy Arthura Gordona Pyma z roku 1838. Příběh čtveřice mužů, kteří jsou po ztroskotání lodi nuceni věnovat se kvůli nedostatku jídla kanibalismu a obětují jistého Richarda Parkera, se až mrazivě podobá události z roku 1884, kdy uprostřed Atlantiku ztroskotala loď Mignonette se čtyřčlennou posádkou.
Přeživší se tehdy živili krví a vnitřními orgány muže jménem Richard Parker…
OBROVSKÁ KOUŘÍCÍ VELKOMĚSTA
Další a další díla Edgara Allana Poea vykazují neuvěřitelnou podobnost s budoucími událostmi.
Například v díle Rozhovor Mona a Uny z roku 1841 spisovatel líčí následky civilizačního a technického pokroku pro životní prostředí, když vykresluje vznik obrovských kouřících velkoměst bez jakýchkoli známek přírody.
To se podle celé řady hlasů naplňuje v současnosti. Lze tomu věřit? Poe měl možná jen velmi dobrý odhad. Je také známo, že slavný spisovatel nepohrdl alkoholem a podle některých zdrojů i drogami. Pramenily právě odtud jeho vize?
Byly to jen halucinace, nebo šlo o něco víc? Podle ještě jiné teorie jde ve všech případech jen o shodu okolností. Nelze se ale zbavit dojmu, že vyloučit možnost, že Poe byl nadán určitými prorockými schopnostmi, úplně nelze. Kde se to v něm vzalo?
