Vlk obecný (Canis lupus) má prominentní místo v irské mytologii. Poslední zástupce této velké psovité šelmy měl být na území Irska usmrcen v roce 1786. Příběhy o vlcích však zůstávají v historické paměti obyvatel tohoto ostrova.

A nejen příběhy o vlcích… V historických pramenech se objevují i temná vyprávění o vlkodlacích!

V  roce 1182 potkává jeden kněz na cestách po Irsku podivného vlka. Nepřekvapil však ani tak svojí anatomií, ale schopností mluvit. Když však o sobě prozradil, že pochází z Ossory, služebník boží údajně zase tak překvapený nebyl. Proč?

Království Ossory

Ossory byl název jednoho irského království v období raného středověku. Právě na jeho území měli žít podivní tvorové-vlkodlaci. Skeptické hlasy namítají, že legenda o vlkodlacích z Ossory má svůj původ v oděvech dávných irských válečníků.

Ti k zastrašení protivníka používali oděvy zhotovené z vlčích kůží. Dost možná, že si nasazovali i vlčí masky, které jim dodávaly hrozivého výrazu.

I v nejstarších písemných pramenech jsou ti nejlepší bojovníci přirovnáváni k vlkům. Lidé se na Irském ostrově skutečně vlků obávali. Měli k tomu oprávněný důvod, protože ještě v roce 1650 si troufla vlčí smečka zaútočit na celé město – dnešní Coleraine.

Vznik legendy o irských vlkodlacích byl tak logickým vyústěním těchto zkušeností.

Legendy, nebo onemocnění?

Zároveň se však v irských pramenech objevují i znepokojivé náznaky toho, že ne všechna líčení o vlkodlacích lze odkázat pouze do sféry legend a bájí.

Zejména ve zmiňovaném království Ossory se tradovaly časté příběhy o lidech, kteří byli schopni proměny ve vlka. Do kontaktu s nimi se prý dostával i sám svatý Patrik.

Vlkodlaci jsou zde zároveň považováni za oběti kolektivní kletby uvalené na celou konkrétní komunitu a zůstávají jim paradoxně i jejich lidské atributy. To bylo velmi neobvyklé.

Je cosi znepokojivého na mýtech o vlkodlacích v Irsku, protože jsou jiní než v kontinentální Evropě.

Je možné, že se na území dávného irského království ve větším množství objevily případy psychického onemocnění – lykantropie? Člověk postižený touto chorobou sám sebe vnímal jako zvíře-vlka, ale zároveň zcela neztratil schopnost lidské komunikace. To by odpovídalo charakteristice vlkodlaků z Ossory.