Překvapený John McCall vytřeští oči, zbledne a spadne mu brada. Ve veřejích dveří, které otevřel, totiž stojí postava, nápadně připomínající jeho ženu Margorii.
Ta má být ale mrtvá. John se zbytkem rodiny ji před pár dny pochoval na místním hřbitově. Koho tedy před sebou vidí? Jde o jeho manželku, ducha nebo má záhada úplně jiné vysvětlení?
Čísi vetchá ruka setře z náhrobku listí a vrstvu mechu. Když tak učiní, objeví se na kameni podivný nápis. „Lived Once, Buried Twice“, tedy „Žila jednou, pohřbena byla dvakrát“, je možné se na něm dočíst.
Hrob se nachází na hřbitově Shankill v severoirském městečku Lurgan. V zemi pod ním lze najít ostatky Margorie McCall, jež se narodila v 17. století.
Za manžela měla doktora Johna McCalla, s nímž přivedla na svět několik dětí. V roce 1705 se ovšem vážně rozstonala. Lékaři si s její nemocí nevěděli rady, a proto ji izolovali od ostatních.
„Její stav se rychle zhoršoval, načež Margorie záhy skonala,“ píše publicista Mark McConville. Opravdu ale zemřela, nebo nebohou ženu omylem pohřbili zaživa?
Krvácí jí prst
Potemnělým hřbitovem Shankill se rozléhá šeptání a zvuk lopaty zajíždějící pod zem a vyhazující hlínu. Margorie je totiž pohřbena i s drahým prstenem, který jí po smrti není možné sundat z prstu.
Informace se záhy donese k vykradačům hrobů, kteří se pod rouškou tmy vydají k místu jejího posledního odpočinku. Vykopou Margoriinu rakev, otevřou ji a chtějí jí prsten vzít.
To se jim nedaří, a tak jeden z mužů vezme nůž s tím, že jí prst uřízne. Jakmile po něm přejede ostřím, vyřine se z něj krev. „V tom okamžiku Margorie zalapala po dechu, posadila se a otevřela oči,“ popisuje další dění záhadolog Brent Swancer. Žena se následně rozkřičí a lupiči se s děsem ve tváři dají na úprk.
Přízrak, nebo zombie?
Ozve se zaklepání. „Kdyby vaše matka žila, přísahal bych, že to klepe ona,“ pronese John McCall ke svým dětem a vydá se ke dveřím. Když je otevře, strne hrůzou. Na prahu stojí pobledlá Margorie. Ta totiž z rakve vstane a vydá se domů.
„Řada lidí ji viděla na ulici, jak jde po cestě ve špinavých šatech a s hrudkami hlíny ve vlasech, a byli přesvědčeni o tom, že vidí ducha,“ dozvídáme se. O přízrak ovšem nejde, ani o zombie, jak si možná myslí další svědci. Co bleskne hlavou Johnovi, nevíme. Strašlivě se nicméně vyděsí, celý zesiná a s infarktem se mrtvý sveze k zemi.
Porodí několik dětí
Rakev s tělem paní McCall opět klesá pod zem. Děje se tak ovšem řadu let po jejím „zmrtvýchvstání“. Margorie se totiž po návratu domů uzdraví, později se znovu vdá a přivede na svět několik dětí. Jinak prý vede nudný, obyčejný život. Po smrti jsou její ostatky pohřbeny na stejné místo jako poprvé.
„Na základě výzkumu, který jsem provedl, věřím, že je příběh pravdivý,“ upozorňuje renomovaný historik Jim Conway. Že by lurganská rodačka vstala z mrtvých, odmítá. Podle něj byla za mrtvou považována omylem.
Lékařská věda byla v plenkách a doktoři si zřejmě nevšimli slabých životních funkcí. Margorie ale pod zemí strávila několik dlouhých dní. Je to vůbec možné, nebo šlo přece jen o zázrak?
Také se probral v rakvi
Z honosné hrobky se linou zvuky podobné škrábání. „Bůh nás ochraňuj,“ křižují se věřící. Mnichům o tom neřeknou, a tak je hrob otevřen až po třech dnech.
„Bylo však už pozdě,“ poznamenává historik Julius Košnář (1862–1934). Jen pár let poté, co se v rakvi k životu probrala Margorie, došlo k podobnému případu také u nás.
V prosinci roku 1712 byl v pražském kostele sv. Jakuba Většího pohřben kancléř Jan Václav Vratislav z Mitrovic (1670–1712). Z místa jeho posledního odpočinku se záhy začal ozývat lomoz.
Když mniši po třech dnech odklopili mramorovou desku, našli otevřenou rakev a tělo s rozervanými šaty.
Kancléř byl zřejmě pohřben v bezvědomí, z něhož se probral. Z krypty se ale na rozdíl od Margorie nemohl dostat. Že tak skončí, prý kancléř tušil. Třikrát se mu zdál sen o pohřbení zaživa.
