Existuje spojitost mezi největším Čechem a nejvýznamnější bájnou církevní relikvií?

Přesně to naznačují některé překvapivé souvislosti i spekulace týkající se hradu Karlštejn, pýchy velice zbožného a schopného krále Karla IV. Měl český vladař k Bohu blíž, než by si kdokoliv pomyslel? Střežily zdi Karlštejna úžasné tajemství?

Podoba a význam svatého grálu se v průběhu času mění. Nevíme, co za typ předmětu to bylo původně, traduje se však, že je zářivý, z ryzího zlata a posázený těmi nejvzácnějšími diamanty.

Postupem času se ustálí jeho podoba poháru, z něhož pil Ježíš Kristus při poslední večeři a do kterého je později zachycena jeho krev při ukřižování.

Hodnota takového artefaktu, pokud by existoval, by byla nevyčíslitelná, proto se jej již dlouhá staletí snaží najít dobrodruzi po celém světě.

Takto se o něm dozvídá i budoucí císař Karel (1316–1378), když ještě coby mladý kralevic tráví několik let ve Francii.

Zde se seznamuje s tradičními artušovskými legendami, je okouzlen mýty o rytířích kulatého stolu a jejich putováním za svatým grálem, symbolem těch nejvyšších a nejčistších ideálů.

Začíná právě tady cesta, která vyvrcholí Karlštejnem, stavbou s přízviskem „hrad svatého grálu“?

Má Karlštejn léčivou moc?

Jako první na souvislosti mezi hradem a starými legendami o grálu upozorní německý historik umění Sulpiz Boisserée (1783–1854). Poukazuje přitom na podezřelou vznešenost a okázalost, s jakou byla svěcena kaple sv. Kříže.

Nechával ji snad Karel IV. vystavět s myšlenkou, že zde jednou bude svatý grál opravdu uložen? Jak by ale s něčím takovým mohl počítat? Proto se věří, že císař o něm už ledacos věděl!

Karlův děd, český král Václav II. (1271–1305), údajně vlastní speciální truhlu vyloženou drahými kameny, kterou používá pro své léčení.

Víra v uzdravující moc drahých kamenů je ve středověku naprosto přirozená, jen ve zdech nevelké kaple sv. Kateřiny v Mariánské věži Karlštejna je zasazeno 1132 různých drahokamů. Acháty, safíry, ametysty nebo jaspisy jsou přitom v tehdejších Čechách vzácností.

Ve výrazně větší kapli sv. Kříže ve vedlejší Velké věži jich tedy může být mnohem víc. Nechává Karel vyzdobit hradní prostory s úmyslem, že jich bude využívat pro obnovu a posílení svého zdraví? Byly tyto kameny pod vlivem svatého grálu? Vždyť právě o něm a jeho zázračné moci uzdravovat koluje řada legend!

Tajemství jména

Název hradu Karlštejn se zdá být na první pohled celkem jasný. Vznikl z německého „Karls stein“ neboli „Karlův kámen“. Co když to ale zase tak jednoduché není? O tom, že slovo stein znamená kámen, nemůže být pochyb. Je ale Karl opravdu Karel?

Slovo „kar“ údajně pochází ze severských jazyků a má složitější význam. V češtině by se dalo říct, že jde o kopí nebo meč, spojený ovšem ve své podstatě s Bohem. Svému vlastníkovi prý podle pověstí zaručuje z Boží milosti neporazitelnou vládu.

Dostáváme se tím i na stopu bájného kopí osudu? Legenda praví:

„Ten, kdo je vlastníkem kopí a je srozuměn s jeho mocí, má ve svých rukou osud tohoto světa a může jej využít k dobru či zlu.“ Bylo snad úmyslem Karla IV. propojit v názvu hradu svatý grál, popisovaný jako kámen, a svaté kopí oplývající mocí rozhodnout o budoucnosti světa?

Doufal už při pojmenování Karlštejna, že se mu jednou oba biblické artefakty podaří získat? A odhalíme někdy, jestli to skutečně dokázal?

Karel IV. a kopí osudu?

Svaté kopí, nebo také Longinovo kopí, je podle Bible kopí, jímž bezejmenný římský voják, tradičně nazývaný Longinus, probodl bok ukřižovaného Ježíše Krista. Jde o jednu z nejslavnějších a nejcennějších křesťanských relikvií. A údajně se má nacházet mezi klenoty Karla IV.!

Ve středověku panuje přesvědčení, že majitel svatých relikvií z Ježíšova ukřižování získá vládu nad světem. Vlastníků posvátného kopí se prý v historii vystřídalo několik.

Vedle Karla IV. jsou jimi například římští císaři Konstantin Veliký (272–337), Karel Veliký (748–814) nebo jeho poslední údajný oficiální držitel, německý diktátor Adolf Hitler (1889–1945). Měli v rukou ale skutečné kopí osudu s pravou Kristovou krví?

Známá svatá relikvie je nyní uložena v klenotnici Schatzkammer ve Vídni, avšak výzkumy prováděné moderními technologiemi pravost tohoto kopí zpochybňují. Podobných Longinových kopí se navíc ve světě nachází několik. Je alespoň jedno z nich skutečný originál?