Osmnáctý duben 1924 byl pro Francise Leavyho, hasiče z amerického Chicaga, pracovní den jako jakýkoliv jiný. Přesto se tento obyčejně velmi veselý a ochotný člověk v tento den nemohl zbavit pocitu, že se přihodí něco hrozného. Svým kolegům dokonce oznámil, že se cítí, jako by měl dnes zemřít.

Brzy na to se stanicí rozezněl požární poplach. Jednu z budov zachvátil požár a hasiči neprodleně vyrazili do akce. Ta se však Leavymu stala osudnou.

Z několika podlažní hořící budovy hasiči zachraňovaly její obyvatele. Vše šlo podle plánu až do chvíle, kdy se zřítila část stěny budovy, následkem čehož se zhroutila také její střecha.

V jejích troskách zůstalo pohřbeno několik lidí, mezi nimiž byl i Francis Leavy. Poté co v akci zachránil několik životů se jeho ranní proroctví naplnilo.

Další den zažili jeho kolegové v práci tajemnou příhodu. Jeden z nich si všiml otisku ruky, který byl na okně požární stanice. Právě u tohoto okna stál Leavy předtím, než byl oznámen osudný požár.

Hasiči se pokusily otisk ruky omýt, ten ale odmítal zmizet. Nakonec zůstal na skle několik dalších let, kdy odolával vodě i různým čistidlům.

Zmizel až s nehodou, která se stala o dvacet let později, kdy okno rozbil balíček novin, kterým jej omylem trefil roznašeč novin.