Chorvatské město Split má dlouhou historii. Důkazem je jeho starobylé centrum, ve kterém se nacházejí i prvky antického Diokleciánova paláce. Nejstarší památkou města je ovšem černá sfinga. Její stáří se odhaduje na více než tři tisíce let.

Jak se sem tato egyptská strážkyně svatých míst dostala a proč se jí lidé obávají?

Černá sfinga ve Splitu pochází z éry panování faraona Thutmose III. (1481 př. n. l. – 1425 př. n. l.). Je neobvyklá tím, že drží v rukou obětní nádobu.

Z Egypta byla přivezena na příkaz římského císaře Diokleciána (244 – 316), který byl fascinován egyptskou kulturou a náboženstvím.

Diokleciánův palác

Dioklecián byl prvním římským císařem, který se dobrovolně vzdal moci a uchýlil se do ústraní. Císařský důchod však vyžadoval i odpovídající reprezentativní sídlo.

To si nechal Dioklecián vybudovat na břehu Jaderského moře poblíž Salony, administrativního centra antické Dalmácie. Palác v sobě kombinoval prvky pevnosti a přepychové římské vily.

Vznikl na půdorysu pravoúhlého obdélníku s plochou třicet tisíc metrů čtverečních. Dnes je jádrem staré části Splitu. Od roku 1979 je Diokleciánův palác zapsán na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.

Záhadná sfinga

Černá sfinga, která střežila pravděpodobně Diokleciánův sarkofág, je vděčným objektem k fotografování. Turisté však většinou netuší, že je středem i mnoha pověstí a legend. Říká se, že přímý pohled do její tváře může přivolat na dotyčného velké neštěstí. To však není jediná záhada spojená se splitskou černou sfingou.

Badatel Leo Matukovič se domnívá, že právě v jejím okolí se objevuje nejvíce paranormálních jevů v rámci celého Splitu. Citlivější jedinci pociťují úzkost, v krajním případě i panickou ataku nevysvětlitelného strachu.

Hovoří se i o tom, že černá sfinga je věrnou strážkyní ducha císaře Diokleciána, jehož sarkofág, včetně uložených ostatků, byl již v dávné minulosti zničen.