V oblasti zkoumání objevitelských plaveb v patnáctém století tak trochu upřednostňujeme evropský pohled a zapomínáme na možnou východní konkurenci. Ano, řeč jde o čínských mořeplavcích. V jakých vodách nakonec jejich lodě spustily kotvy?
Je dost dobře možné, že čínští admirálové nejen přepluli Tichý oceán, ale dostali se i do Atlantského oceánu a jejich lodě pluly též v blízkosti břehů Evropy.
Dokonce se spekuluje, že desítky let před Kolumbem zakotvily čínské lodě i u břehů amerického kontinentu.
Lodní stavitelství
O impozantní čínské námořní síle ostatně Evropany informoval již slavný cestovatel Marco Polo (1254-1324). Zmiňoval se o velkých korábech, které mají tři stěžně a posádku tři sta mužů.
Pozdější výzkumy potvrdily, že Číňané skutečně předběhli Evropu nejen ve velikosti plavidel, ale i v inovacích v lodním stavitelství. Říše středu totiž dokázala postavit lodě, jejichž trupy obsahovaly systém vodotěsných přepážek!
V Evropě k takovému pokroku v bezpečnosti konstrukcí lodních trupů došlo až v polovině devatenáctého století. Jaká však byla situace v čínských objevitelských plavbách?
Námořní výpravy
Jisté je, že v patnáctém století mohli čínští mořeplavci směle konkurovat těm evropským. V roce 1430 například vyplula na oceán čínská objevitelská flotila čítající tři sta lodí. Měla prý neuvěřitelných dvacet sedm tisíc mužů posádky.
Kam tyto lodě mohly doplout? Potvrzené je, že se čínské lodě dostaly do Perského zálivu i Rudého moře. Spekuluje se ovšem, že obepluly i mys Dobré naděje a jejich přídě rozrážely vlny Atlantiku.
Následně se údajně dostaly i do Tichého oceánu a plavbou na sever dosáhly pobřeží současné Kalifornie. Pak se vrátily zpět do Číny.
Co by to znamenalo? Objev amerického kontinentu před plavbami Kryštofa Kolumba i prvenství v plavbě kolem světa. Záhada čínských objevitelských plaveb trvá, protože se zatím tyto spekulace nepodařilo potvrdit, nebo vyvrátit prostřednictvím exaktních důkazů.
