Kopec Wawel v polském Krakově je proslulý „dračím doupětem“ – rozsáhlou krasovou jeskyní. Nelze se tak divit, že legendy o drakovi jsou trvalou součástí dějin tohoto staroslavného města.

Opravdu však tato jeskyně nebyla nikdy obydlena a legendy o nebezpečném tvorovi ve skalní sluji jsou jen neškodné báchorky?

Jeskyně v útrobách Wawelu pochopitelně neušla pozornosti archeologů i paleontologů. Nicméně, ani po pečlivém průzkumu se zde nepodařilo žádné běžné ani „kryptozoologické“ kosterní pozůstatky objevit.

Přesto byly formulovány teorie, že kdysi zde mohli lidé opravdu nějaké „dračí kosti“ najít. O jakého tvora se jednalo?

„Kosti jako medicína“

Historikové připouštějí, že po „dračích kostech“ byla velká poptávka například v raném středověku. Měl to být zaručený magický prostředek lidového léčitelství, který byl „předepisován“ na epileptické záchvaty či vysoké horečky.

„Dračí kosti“ se prý v některých lokalitách nacházely ve velkém množství a byly vytěženy do té poslední kostičky. Bylo mezi nimi i dračí doupě v Krakově?

Vezmeme-li v úvahu název celé lokality i legendu o bájném drakovi, tak patrně ano. Lidé se ve středověku v kosterních pozůstatcích zvířat vyznali. Muselo to však být zvíře všeobecně známé, buď domestikované, nebo v konkrétním regionu běžně rozšířené.

Medvěd jeskynní

Co když však v dávnověku lidé narazili na kosti, které nedokázali identifikovat? Pak podle nich šlo jistě o pozůstatky draka. Zoologové ale upozorňují, že za takové dračí kosti mohly být pokládány pozůstatky medvěda jeskynního (Ursus spelaeus).

Ten žil v Evropě v hojném počtu až téměř do konce poslední doby ledové. Byla to mohutná zvířata. Samci mohli dosáhnout váhy až 500 kilogramů.

Právě kosterní pozůstatky medvěda jeskynního mohly být za legendami o dracích ukrytých v jeskyních, a to nejen v případě krakovského Wawelu.