18. ledna 1986: Končí podivuhodný případ Kena Webstera, který si měl dopisovat s mužem ze 16. století.
Domů     Neobjasněné události
Záhada druhé světové války: Co „zachránilo“ britský expediční sbor u Dunkerque?
Mirek Brát
od Mirek Brát 23.12.2021
3.1tis
Památník operace Dynamo v obci Zuydcoote. Foto autor
324
SDÍLENÍ
3.1tis
ZOBRAZENÍ

Za úspěšnou evakuací britského expedičního sboru z evropského kontinentu v roce 1940 stojí operace Dynamo, heroické záchranné plavby vojenských i civilních lodí. Záhadou však stále zůstává, proč se pozemní síly německé armády zastavily v postupu a upustily od přímého útoku na pláže přeplněné spojeneckými vojáky. Byl to jen osud, šťastná náhoda stojící na straně Britů?

Skupina jezdců míjí na pláži mezi Zuydcoote a Dunkerque zbytky vraku lodi z druhé světové války. Foto autor  Pláže u Dunkerque se zapsaly do dějin na počátku i konci druhé světové války. Písečné duny v mnoha případech váhu pevností neunesly. Betonové masy se sesunuly na pláž. Foto autor Lodní vrak, pozůstatek operace Dynamo,  západně od Zuydcoote v době odlivu. Foto autor Zbytek lodního vraku z druhé světové války. Foto autor Co „zastavilo“ německé tanky před Dunkerque? Foto autor Památník operace Dynamo v obci Zuydcoote. Foto autor

Operace Dynamo proběhla mezi 27. květnem a 4. červnem 1940. Na Britské ostrovy se podařilo z pláží u francouzského přístavu Dunkerque evakuovat většinu britského expedičního sboru. Stalo se tak za cenu velkých ztrát evakuační flotily.

Britští vojáci rovněž zanechali na kontinentě svoje těžké zbraně. Přesto byla úspěšně provedená evakuace zásadní pro další průběh války.

Pláže u Dunkerque se zapsaly do dějin na počátku i konci druhé světové války. Písečné duny v mnoha případech váhu pevností neunesly. Betonové masy se sesunuly na pláž. Foto autor

Pokud by byl britský expediční sbor zničen, ocitlo by se Spojené království ve velmi svízelné situaci. Ztráta tak značné části pozemní armády by mohla hitlerovské Německo pobídnout k urychlení invaze na Britské ostrovy.

Zázrakem byla však nejen operace Dynamo, ale i fakt, že se německý pozemní útok na Dunkerque v kritické a rozhodující fázi na několik dnů zastavil.

Rozkaz Adolfa Hitlera?

Záhada „zamrznutí“ německého útoku u Dunkerque je intenzivně zkoumána již od skončení druhé světové války. Historikové a badatelé se dělí na dvě skupiny. První ukazuje na vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera, z jehož rozkazu se měl útok na Dunkerque zastavit. Důvodem prý byla Hitlerova snaha uzavřít s Anglií separátní mír.

Co „zastavilo“ německé tanky před Dunkerque? Foto autor

Dodejme, že vztahy německých pohlavárů ke Spojenému království byly komplikované. Vzpomeňme například i na pověstný let Hitlerova zástupce Rudolfa Hesse do Skotska v roce 1941. Jiná skupina historiků se zase kloní k názoru, že za odložením útoku na Dunkerque sice stojí Hitler, ale jeho důvody byly ryze praktické.

Zbytek lodního vraku z druhé světové války. Foto autor

Mohlo jít o obavu z prodlužování zásobovacích tras či snahu ušetřit dalších ztrát tankové divize. Adolf Hitler se také mohl mylně domnívat, že ke zničení britského expedičního sboru na úzkém pruhu mořského pobřeží budou stačit letecké útoky.

Opatrnost polních velitelů

Objevují se rovněž teorie, že za odložením či zásadním zpomalením útoku na Dunkerque lze spatřovat rozkazy některých opatrných německých velitelů, kterým pohled na strategické mapy hloubil pomyslné vrásky na jejich árijských čelech.

Skupina jezdců míjí na pláži mezi Zuydcoote a Dunkerque zbytky vraku lodi z druhé světové války. Foto autor

Konkrétně jsou zmiňována jména generálů von Klugeho a von Rundstedta. Usoudili, že z vojenského hlediska bude lepší útok zpomalit, síly přeskupit a doplnit. Nechtěně tak dali Britům dárkem těch několik dní, které byly rozhodujícími pro zdar operace Dynamo.

Lodní vrak, pozůstatek operace Dynamo, západně od Zuydcoote v době odlivu. Foto autor

Celkem bylo úspěšně evakuováno 338 000 britských a francouzských vojáků. Předpokladem jejich záchrany bylo i ono  záhadné a obtížně vysvětlitelné intermezzo v ofenzivním charakteru války na dohled od Dunkerque, který jinak německá armáda vždy upřednostňovala.

Foto: autor
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 18.1.2022 1
Skvěle padnoucí oblek, parádní zbraně a chuť i schopnost rvát se za správnou věc. Přesně tak máme díky známé filmové sérii zaškatulkovány muže v černém. Mají chránit Zemi před „šmejdem z vesmíru“, jak zní jejich motto. Jenže co když oni sami vůbec nejsou lidé? Následující příběh z Japonska tomu nasvědčuje! Japonské Tokio se dávno ponořilo […]
od Mirek Brát 14.1.2022 1.8tis
Rok 1946 nebyl pro Evropu jednoduchým obdobím. V paměti byly stále hrůzy druhé světové války, avšak vztahy mezi bývalými spojenci značně ochladly. Studená válka a železná opona se už chystaly rozdělil svět na dva mocenské bloky. Do takové atmosféry začaly ze Švédska přicházet stále další a další hlášení o pozorování neznámých raket. Začalo se jim říkat […]
od Adriana Vojtíšková 13.1.2022 2.9tis
Někdejší první dáma Argentiny Eva Perón (1919–1952) umírá jako teprve třiatřicetiletá na rakovinu dělohy roku 1952 v Buenos Aires…     Když populární Evita zemřela, bylo rozhodnuto, že její tělo bude odborně nabalzamováno. Její manžel, argentinský prezident Juan Domingo Perón (1895–1974) si poté vzal Evitino tělo s sebou do exilu, který trávil postupně ve Venezuele, […]
od Michaela Holubová 13.1.2022 3.4tis
Talentovaná herečka, která je velmi trefně nazývána „Marilyn Monroe“ francouzského filmu, umírá v nedožitých 47 letech. Přes její slávu a bohatství má však Martine Carol osobní život plný zmatků a neklidu…     Pomyslná horská dráha života nešťastné Carol zahrnuje pokus o sebevraždu, zneužívání drog a také čtyři sňatky. V profesním životě se jí nejprve […]
od Pavel Polcar 12.1.2022 2.9tis
Jaroslav Štencl bydlel v přízemí dnes už zbouraného domu v Rolnické ulici v Opavě, kde žil spolu s rodiči, o patro výš bydlela jeho sestra s rodinou. Štencl ji často navštěvoval, když potřebovala pohlídat děti. „Téměř vždy nás ale vzbudil hluk, který přicházel stropem z půdního prostoru. Znělo to, jako když se po podlaze válí […]