Skupina ruských dobrodruhů pod vedením Igora Djatlova umírá za záhadných okolností v ruském pohoří Ural. Na východním úbočí hory Cholat Sjachyl, která je známější pod svou přezdívkou Hora mrtvých, je v únoru roku 1959 někdo nebo něco zabije! Co za tím stojí?

Záhadami opředená Hora mrtvých se nachází v tzv. Sverdlovské oblasti na Uralu. Na konci ledna roku 1959 k ní míří výprava složená převážně ze studentů polytechnického institutu, kterou vede Igor Djatlov (1936–1959). To, co se jí stane, vejde do dějin záhadologie…

Šokující odhalení

Desetičlenná skupina přijíždí vlakem do města Ivděl a následně se přesouvá do osady Vižaj, která je posledním nejbližším obydleným místem u hory. Dne 27. ledna Djatlov zavelí k výstupu.

Jen o den později onemocní člen výpravy jménem Jurij Judin (1937–2013), který se vrací zpátky do osady. Devítičlenná skupina dál pochoduje směrem ke svému cíli. Na východním úbočí Hory mrtvých však o několik dnů později za záhadných okolností zmizí.

Na místo se proto vydává záchranná expedice. Ta objeví 26. února tábořiště ztracené výpravy. „Jejich stan byl prázdný, z poloviny stržen a pokryt sněhem,“ vzpomíná jeden z členů expedice Michail Šaravin.

Nejvíce udivujícím faktem je skutečnost, že stan je rozříznut zevnitř a většina studentů v něm zanechala své boty i kabáty. Zdá se, že je někdo nebo něco vyděsilo tak moc, že raději utekli polonazí do náruče kruté zimy…

Co se to stalo?

Zanedlouho jsou objevena také mrtvá těla členů ztracené výpravy. Někteří z nich mají proraženou lebku, zlámaná žebra, a jedné Rusce dokonce chybí jazyk. Co přesně se členům výpravy stalo?

Vyšetřovatelé nakonec celý případ uzavřou se závěrem, že zemřeli vlivem „neznámé moci, kterou nebyli schopni překonat“. Takové vysvětlení ale mnohým badatelům nestačí.

Někteří z nich jsou přesvědčeni, že poblíž Hory mrtvých probíhají tajné vojenské testy zbraní. Odvolávají se přitom na fakt, že v táboře zavražděných lidí měly být nalezeny brýle a lyže, které jim nepatřily.

Dokazuje to, že na místo před oficiální pátrací misí někdo přijel, aby zametl všechny stopy? Nebo mají pravdu skeptici, kteří podobné hypotézy považují jen za málo podložené?

Podle některých badatelů rovněž nemůže být náhoda, že na oblečení některých mrtvých členů výpravy byly objeveny stopy radiace a jejich pokožka prý byla nepřirozeně oranžová. Šlo o následek nějakého nepovedeného experimentu?

I v tomto případě se ozývají skeptici. Podle nich z výše zmíněných „náznaků“ nelze vyvozovat takto rozsáhlé závěry…

Pátrání pokračuje!

Teorií o tom, co se v nočních hodinách 2. února 1959 v ruském pohoří Ural stalo, existuje nespočet. Podle jedné z nich za vším stáli domorodí obyvatelé z kmene Mansijů. Mohli ale skutečně vraždit právě oni?

Pak ovšem není jasné, proč by následně nechali ve stanu netknuté vybavení členů výpravy. Mansijové jsou navíc známí svou pohostinností vůči dobrodruhům, které ubytovávají ve svých domech.

Podle další hypotézy za úmrtími na východním úbočí hory Cholat Sjachyl spíše stojí tvor podobný himálajskému yettimu. A ještě jiná teorie ze všeho viní mimozemšťany.

Ruská prokuratura je v současné době přesvědčena, že nejpravděpodobnější je možnost, že smrt Djatlovovy výpravy způsobila buď lavina, hurikán nebo masivní sesun velké sněhové desky.