Pět obrovských vápencových skal tyčících se nad Teutoburským lesem u německého Detmoldu v Dolním Sasku už z dálky vypadá velmi tajemně. Možná právě proto poutají lidskou pozornost už od pravěku. Ne náhodou se zdejšímu kraji říká posvátné srdce Německa.

Je zde mnoho poutních míst, ale tím nejposvátnějším je určitě Externsteine! Co se skrývá uvnitř skal?

Při pohledu na majestátně se tyčící čtyřicetimetrové skalnaté obry snad nikdo nezapochybuje o tom, že má před sebou dávné kultovní centrum. To se navíc v mnohém vyrovná jihoanglickým Stonehenge, postaveným ze vztyčených kamenů.

Skály Externsteinu vymodelovala příroda, ale konečnou podobu jim vtiskla až lidská ruka. Jejich útroby skrývají umělé jeskyně a stěny pokryté podivnými rytinami. K čemu to všechno mělo sloužit?

CHODBY, CO NIKAM NEVEDOU

Archeologické nálezy ukazují, že toto místo si lidé oblíbili už dávno v pravěku. A možná už v té době poprvé zatnuli své primitivní nástroje do měkkých vápencových stěn.

Ostatně podle pověstí bylo Externsteine hlavním obřadním místem germánské pohanské bohoslužby. Ve skalách tak dnes nalezneme tajemné chodby nebo schodiště, která nikam nevedou. Nejzáhadnější je přitom komora vytesaná na vrcholu jedné ze skal.

Vedou do ní příkré kamenné schody a její vnitřek připomíná kapli. Nad oltářem je kulaté okno. Právě jím v roce 1823 pozoroval německý historik Otto von Bennigsen východ slunce v den letního slunovratu.

Stejným oknem lze sledovat také nejsevernější východ Měsíce. Zajímavé je, že k podobným pozorováním se zřejmě používaly mnohé megalitické památky (postavené z velkých vztyčených kamenů – pozn. red.), které jsou staré až několik tisíc let!

Svědčí to i o době vzniku Externsteine? Komu měla taková observatoř sloužit?

Jan Zeman