Domů     Záhady historie
Záhada jménem zajdalen: Děsil kovboje ušák s parožím?
Jan Šedivý
od Jan Šedivý 21.10.2021
2.5tis
271
SDÍLENÍ
2.5tis
ZOBRAZENÍ

Zajíc s parožím, který umí napodobit lidskou řeč, rád si pochutná na whisky a páří se jenom za nevlídných, bouřlivých nocí. Myslíte si, že jde jen o výplod fantazie?

Možná ano, možná ne. Vědci si myslí, že aspoň zčásti může mít americká legenda pravdivý základ.

Zajdalen se vyskytuje hlavně v západním cípu USA. Je tady tak populární, že na něm vydělávají nejenom obchody se suvenýry, ale některé společnosti ho používají i jako logo firmy.

Americký stát Wyoming dokonce zvažoval, že by z tohoto neobyčejného zvířete udělal svůj oficiální symbol. Jak vlastně příběh o podivuhodném stvoření začal a má vůbec něco společného se skutečností?

Záhadné zvíře

Popisy podobných záhadných tvorů přitom nejsou specialitou Spojených států amerických. Objevují se v mnoha kulturách po celém světě. Například perské dílo ze 13. století ukazuje zajíce jako jednorožce, tedy s jediným rohem uprostřed čela.

V Evropě se o zajíci s rohem či parožím zmiňují středověké a renesanční bajky z Bavorska. Později o něm hovoří i přírodovědné texty a objeví se také na ilustracích v oficiálních atlasech zvířat, ale na konci 18.

století věda odmítne myšlenku podobných zajíců jako biologického druhu. Přesto v existenci amerického zajdalena mnoho lidí neochvějně věří.

S podobnou ozdobou se lze setkat na mnoha veřejných místech i v soukromých domech na západě USA.(Foto: https://www.cgpgrey.com / commons.wikimedia.org / CC BY 2.0)

Zabijáčtí rychlíci

Má být křížencem mezi dnes již vyhynulým trpasličím jelenem a druhem zabijáckého zajíce. Říká se o něm, že své paroží používá k boji a obraně velice razantně. Tento zaječí bojovník je prý obvykle hnědavé barvy, váží 2 až 3 kilogramy a běhá doslova rychlostí blesku:

údajně dokáže vyvinout rychlost až 140 km/h! Má mít také neobyčejnou schopnost napodobovat různé lidské zvuky. Legendy vyprávějí o tom, že během éry Divokého západu slýchali kovbojové, zpívající za nocí u ohně, zajdaleny imitovat v dálce jejich hlasy.

Legenda z Douglasu

Podle ostatních ale všechno začíná teprve v roce 1939, když se obyvatel města Douglas ve Wyomingu jménem Douglas Herrick (1920-2003) vrátí ze svým bratrem z lovu. Poté, co hodí na zem svou kořist, jeden mrtvý zajíc padne těsně vedle jeleního paroží.

Nápad je na světě a oba muži se rozhodnou dát život legendě o zajdalenovi. Prvního uměle vyrobeného a vypreparovaného tvora prodají k výzdobě místnímu hoteliérovi za 10 dolarů. Netrvá dlouho a zajdalen se rozšíří nejenom po Wyomingu, ale po celém západě USA. Je k vidění v hospodách, barech, hotelech i soukromých obydlích.

Zajdalen má své sochy v řadě měst, ale tato se nachází přímo v jeho „rodišti“: ve městě Douglas. (Foto: Montanabw / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 4.0)

Chce to rouru od kamen…

Stává se také oblíbeným suvenýrem a město Douglas jakožto jeho „rodiště“ vydává povolení pro lov zajdalenů. Věc má ale háček: oficiálně je jejich lov povolený jediný den v roce a sice 31.

června, což je neexistující datum, a zájemce o povolení musí mít IQ vyšší než 50, ale nižší než 72. Místní obchody dokonce prodávají mléko zajdalenů, které stojí nemalou sumu, protože dojení těchto tvorů je jedno velké riziko.

Ostřílení lovci doporučují svým méně zkušeným kolegům, aby si během lovu dali na nohy roury od kamen pro vlastní ochranu, protože rozzuření zajíci s parožím dokážou být pořádně brutální.

Ubozí tvorové

I když proti sobě stojí dva tábory, z nichž každý má svůj názor na existenci zajdalena, není vyloučeno, že podobné stvoření skutečně existuje. Svědkové, kteří tvrdí, že se s ním setkali, totiž podle odborníků mohli vidět zajíce, napadané virem Shope papilloma, který je poprvé popsán ve vědeckém časopise v roce 1933.

Zajíci s tímto virem mají četné rohovité výčnělky na různých částech těla, které mohou napodobovat paroží. Legendy o zajících s rohy či parožím se vyskytují také v Asii a Africe stejně, jako v Evropě a vědci se domnívají, že tyto virem vyvolané změny by mohly být základem aspoň některých z těchto legend.

Podobné rohovité výčnělky může mít zajíc s virem Shope papilloma na různých částech těla. (Foto: WD45 / commons.wikimedia.org / CC BY 2.0)

Úvodní foto: neznámý autor / commons.wikimedia.org / volné dílo

Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 29.11.2021 129
O existenci tajných chodeb pod Dunajem, v blízkosti Bratislavského hradu, existuje řada zajímavých indicií v historii i nedávné minulosti. Podle některých badatelů tyto chodby vedly nejen na území rakouského města Hainburku a tamního hradního areálu Heimenburk, ale jedna z větví podzemního systému měla dosahovat až do Vídně. Co víme o údajném tajném spojení Bratislavského hradu […]
od Mirek Brát 26.11.2021 1.2tis
Ve světle nových archeologických nálezů se zdá, že starověká Římská říše měla opravdu dlouhé prsty, které sahaly až hodně daleko na sever. Tajemná opona historie, která odděluje naši současnost od antiky, se zase trochu nadzvedla. Můžeme si tak položit i troufalou otázku: Byly římské legie někdy na plážích Baltského moře?   Polští archeologové učinili senzační […]
od Pavel Polcar 26.11.2021 2.8tis
V nedávné době se archeologům podařilo učinit nebývalý nález, jedná se o pozůstatky skutečně monumentálního komplexu, jenž je odborníky považován za největší a nejstarší dosud objevenou stavbu mayské civilizace. Komplex, který sloužil zřejmě ke společným rituálním obřadům, byl podle vědců postaven mezi léty 1000 a 800 před naším letopočtem na 1,4 kilometru dlouhém a 400 […]
od Pavel Polcar 25.11.2021 3.1tis
Zaniklé město Trója se rovněž jako Atlantida pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré negativní ohlasy. Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. Nejdříve výsměch Přes počáteční výsměch si Schliemann se svým objevem na […]
od Pavel Polcar 24.11.2021 1.7tis
Nedaleko pyramid v Gíze byla egyptskými a japonskými archeology objevena 26 metrů dlouhá lať, jež tvořila část lodi významného egyptského panovníka Chufua nebo také Cheopse (zemřel 2566 př. n. l.) ze 4. dynastie. O existenci lodi se vědělo již od 80. let minulého století, avšak její části byly nalézány postupně. Chufuova loď je právem označována […]