Domů     Záhady historie
Záhada loupeže korunovačních klenotů: Zůstane neobjasněná?
Jiří Mareček
od Jiří Mareček 9.2.2020
4.0tis
Záhada loupeže korunovačních klenotů: Zůstane neobjasněná?
454
SDÍLENÍ
4.0tis
ZOBRAZENÍ

Málokdo ví, že jedna z nejzáhadnějších loupeží všech dob se odehrála už v roce 1907 v irském Dublinu. Tehdy zmizely z jedné věže tamního hradu smaragdy, rubíny a diamanty tvořící irské korunovační klenoty.

A zmizely definitivně. Dodnes není jasné, jak krádež vlastně proběhla, a především kdo za ní stojí.

Ve věži hradu v irském Dublinu se nacházel trezor s korunovačními šperky. Ty ale v roce 1907 záhadně zmizely a dosud nikdo neví kam.

Je středa 3. července 1907. Po schodech v hradní věži stoupá služebná, aby zkontrolovala, zda je kancelář, ve které se nachází i trezor s klenoty, v pořádku. Čeká ji ale překvapení. Dveře do kanceláře jsou doširoka otevřené.

Uklízečka o tom rychle podává zprávu, která se dostává až k anglickému genealogovi a vikářovi dublinského hradu siru Arthuru Vicarsovi (1862–1921). Ten je ovšem mimo hrad, a odpovídá proto pouze podivným ledabylým vzkazem, ve kterém ani nedává žádné pokyny.

O tři dny později pověřuje vikář jednoho ze svých asistentů, aby do trezoru uložil jeden vzácný artefakt, a dává mu klíč. Když ten ale přijde do kanceláře a odemkne sejf, čeká ho překvapení. Cennosti, které v něm byly, jsou pryč.

Co se tehdy stalo? Mohl být do všeho zapletený sám Arthur Vicars?

Hlavním podezřelým byl tehdejší správce dublinského hradu Arthur Vicars, ten ale svou vinu popíral a nikdy se ani neprokázala.

ZRÁDNÁ MILENKA?

Vyšetřování probíhá několik měsíců, ale nepřinese žádné výsledky. Po vzácných klenotech z pokladnice v dublinském hradu se slehla zem. Neobjevili se ani žádní svědci. Jedna teorie hovoří o tom, že byl Vicars někým vydírán.

Bál se možná o svůj život nebo o životy svých blízkých, proto během noci sejf vykradl a klenoty někomu předal. Vysvětlovalo by to prý jeho podivné nervózní chování a neochotu celou záležitost řešit v okamžiku, kdy uklízečka nahlásila odemčené vstupní dveře.

S další hypotézou přichází v roce 1912 londýnské noviny. Vicars měl údajně před lety milenku, které na její nátlak vyrobil kopii klíče k trezoru. Ta ho však podvedla a s naloupenými drahokamy uprchla zřejmě do Paříže.

Za toto tvrzení Vicars noviny úspěšně zažaloval. Jenže ani to spekulacím nezabránilo. Existovali kromě něj i jiní podezřelí?

Oznámení dublinské policie o zmizení irských korunovačních klenotů i s fotografiemi jednotlivých šperků.

BYLA V TOM POLITIKA?

„Krádež vykazovala všechny znaky zapojení někoho zvnitřku. Sám král odsoudil policii v Dublinu za neschopnost celý zločin vyšetřit. Nicméně ani těm nejlepším detektivům Scotland Yardu se nepodařilo najít jakoukoliv stopu,“ popisuje okolnosti vyšetřování irský historik Tomás O’Riordan.

V současnosti nejrozšířenější teorie říká, že za vším stál další správce hradu Ir Francis Shackleton. Ten sice není po krádeži obviněn, ale o pár let později se dostává do vězení kvůli jiným podvodům.

Po propuštění si mění jméno a dožívá ve městě Chichester. Pokud on ukradl drahokamy, proč by s nimi ale okamžitě někam nezmizel? Sám Vicars ve své závěti píše, že je přesvědčen o Shackletonově vině a o tom, že je všechno jen podivná politická hra.

„Má práce a můj celý život byl zničen tímto krutým neštěstím, podlými a ničemnými činy irské vlády,“ napsal bývalý vikomt.

Podezřelým z krádeže byl i další správce hradu Francis Shackleton, nikdy z toho ale nebyl oficiálně obviněn.

KRUTÁ SMRT

Zatímco teorií o celé krádeži je dodnes mnoho, žádné přímé důkazy, které by ukazovaly na Vicarsovo zapojení, neexistují. Komise, která celý případ vyšetřovala, se nepochopitelně zaměřila pouze na vikáře a konstatovala, že zanedbal své povinnosti.

Muž je donucen rezignovat na svou funkci a nakonec se stěhuje z Dublinu pryč. Do konce života je ale pronásledován novináři i nenávistnou veřejností. V roce 1920 je ve svém domě v Kilmorn přepaden útočníky, kteří se snaží dostat do jeho trezoru.

V roce 1921 ho příslušníci IRA (irští partyzáni, kteří vedli boj proti britské nadvládě–pozn. red.) dokonce unesou a nakonec zastřelí před jeho manželkou. Policie ho nachází mrtvého s cedulí „informátor“ kolem krku.

Byl opravdu zločincem, který se zapletl s příliš mocnými silami? Nebo se stal pouze obětním beránkem – figurkou ve velké hře někoho jiného?

Autor článku: Filip Appl

reklama
Související články
od Jan Šedivý 23.10.2021 1.2tis
Během života vladaře Karla IV. se odehraje mnoho výjimečných událostí. Má mezi ně patřit i působení slepého věštce na jeho pražském dvoře. Tento nevidomý muž měl totiž spatřit děsivou budoucnost českých zemí! Jezdci na koních vjíždějí do pražských uliček. Kolem roku 1360 přivážejí k římskému císaři a českému králi Karlu IV. (1316–1378) slepého muže přezdívaného Tartar. Hoch pocházející z Domažlicka […]
od Jan Šedivý 22.10.2021 1.1tis
Příběh odvážné Francouzky, která zahynula krutou smrtí na hranici, přitahuje i po staletích. Byla a zůstala ojedinělým zjevením, symbolem hrdosti a statečnosti. Johanka se Francií prohnala jak vítr, který nepřináší jen svěží vzduch, ale především vytoužené spasení. Johanka (1412–1431) se pravděpodobně narodila 6. ledna roku 1412 Jakubovi d´Arcovi a jeho ženě Isabele, kteří žili v lotrinské vesnici Domrémy. […]
od Jan Šedivý 22.10.2021 1.9tis
Na břehu řeky Boyne, necelou hodinu cesty od hlavního irského města Dublinu, stojí v přírodě něco, co na první pohled připomíná obrovský pecen chleba, který si tu odložil nějaký pravěký obr. Kamenná mohyla je však velice zajímavá. Už jen samotný fakt, kdy byla postavena, stojí za povšimnutí. Newgrange bylo podle odhadu vytvořeno přibližně okolo roku […]
od Jan Šedivý 21.10.2021 2.2tis
Zajíc s parožím, který umí napodobit lidskou řeč, rád si pochutná na whisky a páří se jenom za nevlídných, bouřlivých nocí. Myslíte si, že jde jen o výplod fantazie? Možná ano, možná ne. Vědci si myslí, že aspoň zčásti může mít americká legenda pravdivý základ. Zajdalen se vyskytuje hlavně v západním cípu USA. Je tady […]
od Mirek Brát 21.10.2021 3.1tis
Podmořská archeologie přichází stále s novými objevy. Památky dochované na mořském dně jsou v některých případech staré až několik tisíc let. Nedávno například podvodní archeologové ohlásili nález „bulharské Atlantidy“. Je opravdu „vymalováno, uklizeno“, pátrání po Atlantidě tím končí?   Nálezy byly učiněné jen několik metrů pod hladinou řeky Ropotamo nedaleko bulharského černomořského letoviska Primorsko. Mluví […]