Skip to content

Záhada mistrovského gólu: Patří anglickému týmu fotbalové zlato?

Fotbal, to je hra, která vyvolává širokou škálu emocí. Od vítězné euforie však může být jen krátká cesta k drásající prohře. Záleží totiž pouze na výroku sudí. Napínavý okamžik, kde na jediném přikývnutí rozhodčího viselo téměř půl milionu diváků, pamatuje zápas na mistrovství světa v roce 1966. Vítězem se tehdy stává Anglie. Rozhodující gól však prý možná vůbec nepadl!

Anglie je považována za kolébku fotbalu. Legenda anglické kopané Stanley Matthews (1915–2000), slavný fotbalista Gary Linecker (*1960), uznávaný bývalý kapitán klubu Chelsea John Terry (*1980) nebo módní ikona a snad největší celebrita fotbalového světa David Beckham (*1975). Jména těchto hvězd zná snad každý fotbalový fanoušek či fanynka. Jistě se však také pozastavuje nad tím, že Anglie má na svém kontě pouze jeden titul mistrů světa. A to navíc velmi sporný. Dosáhne na něj v roce 1966 při mistrovství světa na domácí půdě v anglickém Wembley. Branku střílí v 11. minutě prodloužení Geoff Hurst (*1941), který si tak vyslouží unikátní titul jediného hráče, jemuž se podařilo střelit tři branky ve finále fotbalového mistrovství světa. Jenže právě předposlední z těchto branek zůstane věčným otazníkem. Padla, nebo nepadla? Zatímco rozhodčí si za ní stojí, zástupy rozohněných fanoušků soupeřova týmu jsou rezolutně proti. Spor přetrval desetiletí…

Němci po tuhém boji padli. Neprávem?
OD ČEHO SE MÍČ ODRAZIL?

Je 30. červenec roku 1966 a finále fotbalového mistrovství světa se chýlí k závěru. Favorizovaná Brazílie, která se snaží obhájit titul mistrů světa z let 1958 a 1962, je nečekaně vyřazena už v základní skupině. Ve finále proti sobě stojí tým Anglie a Západního Německa. Hra je napínavá. Nejprve se zdá být v rukou Angličanů, Němci však ve druhé polovině vyrovnávají na 2:2 a jde se na prodloužení. Trenér Alf Ramsey (1920–1999) hráče povzbuzuje: „Jednou jste už vyhrávali, jděte a vyhrajte znovu.“ A po nekonečných jedenácti minutách to přijde. Střelec Geoff Hurst střílí na bránu a míč se odráží od břevna k brankové čáře zpět na hřiště. Jedna polovina tribuny, kde sedí domácí fanoušci, v euforii vstává ze židlí a křičí radostí! Jenže Němci nesouhlasně povykují a brankář Hans Tilkowski (*1935) gestikuluje, že gól neproběhl. Švýcarský rozhodčí Gottfried Dienst (1919–1998) si není jistý a jde se poradit se svým sovětským asistentem Tofikem Bachramovem (1926–1993). Ten se v tu chvíli domnívá, že míč se odrazil od horní strany brankové sítě, nikoliv od břevna a byl tedy celý za brankovou čárou. Střela tedy platí a Angličané se radují. Právem?

Přejde míč přes brankovou čáru celým svým objemem?
SVĚDECTVÍ, ČI ODBORNÝ POSUDEK?

V samém závěru utkání Angličané svou výhru potvrzují poslední brankou. Slova komentátora Kennetha Wolstenholma (1920–2002) vejdou do dějin: „Někteří lidé jsou již na trávníku, myslí, že je konec.“ Hurst najednou střílí poslední gól. „Teď je konec,“ dodává Wolstenholme. Jak by ale celé utkání dopadlo, kdyby jeho třetí branka nebyla uznána? Dodnes není jasné, kde je pravda. Odborníci z Univerzity v Oxfordu, kteří později provádějí výzkum s využitím moderní techniky, tvrdí, že do gólu chybělo míči posunout se o pouhých 6 centimetrů. Fanoušci svalují vinu na Bachramova. Vždyť právě Němci vyřadili sovětský tým v semifinále! Skutečně by se rozhodčí mohl takto mstít? Nebo snad byly ve hře politické motivy? Angličané však za rozhodnutím stojí. Sám Hurst říká: „Věřím, že byl v bráně. Proběhlo hodně výzkumů – někteří badatelé říkají, že byl, jiní, že nebyl. Roger Hunt, který běžel za mnou, stále říkal, že gól padl.“ Na mistrovství světa v Jihoafrické republice se Anglie s Německem utkaly znovu. Historie jako by se opakovala, když se v osmifinále střela Anglie odrazí od břevna za brankovou čáru. Tentokrát je sice gól jasný, uznán však není a tým prohrává. Pomstili se Němci Angličanům právem? Nebo je celý vleklý spor nesmyslem a gól v šestašedesátém roce skutečně padl?

Autor článku: Michaela Vondrušková. Pro web upravil: Jan Kukrál.

Foto: home.bt.com, history.com, vimeo.com
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nadchněte se pro horolezectví v muzeu Českého ráje
21stoleti.cz

Nadchněte se pro horolezectví...

Ať už sportujete nebo ne, vyrazte na podzim...
Exkluzivní usedlost televizního magnáta
rezidenceonline.cz

Exkluzivní usedlost...

V jedné z nejdražších čtvrtí jižní Kalifornie...
Tajemství krevních skupin
nasehvezdy.cz

Tajemství krevních skupin

Napadlo vás už někdy, jak váš život,...
Co by se stalo, kdybychom celý život strávili ve tmě?
epochaplus.cz

Co by se stalo, kdybychom celý...

Možná jste si už pomysleli, jak deprimující by...
Jablečný ocet je univerzální lék na mnoho neduhů
nasehvezdy.cz

Jablečný ocet je univerzální...

Je bohatý na vitamíny a minerály Na první pohled...
Diamant Naděje: Smrtící kletba smete každého, komu se dostane do ruky
epochalnisvet.cz

Diamant Naděje: Smrtící...

Není žádná novinka, že zahrávat si s posvátnými...
Kia Niro: pokušitel elektrického věku
21stoleti.cz

Kia Niro: pokušitel...

Možná (ne)znáte ten pocit, když...
Pražský butik Rolex v novém hávu
iluxus.cz

Pražský butik Rolex v novém...

Společnosti Carollinum a Rolex slavnostně otevřely v...
Cesta k ekonomickému krachu impéria: Řím doplácel na nenasytnou armádu
epochaplus.cz

Cesta k ekonomickému krachu...

Historikové dnes uvádějí řadu příčin zániku starověkého...
Sigiriya: Osmý div světa skrytý v oblacích!
epochanacestach.cz

Sigiriya: Osmý div světa...

Palác neřesti, symbol...
6 nevšedních míst v Praze, o kterých možná ani nevíte
epochanacestach.cz

6 nevšedních míst v Praze, o...

Praha je po zásluze...
První nositelný senzor bez baterie pro zlepšení bezpečnosti pokožky na slunci
epochalnisvet.cz

První nositelný senzor bez...

Firma La Roche-Posay tento týden oznámila...