reklama
7. října 1849: Blouznící spisovatel E. A. Poe je po svém nalezení umístěn do cely, ve které umírá. Zabila ho otrava alkoholem?
Domů     Záhady historie
Záhada mistrovského gólu: Patří anglickému týmu fotbalové zlato?
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 26.5.2019
6.7tis
39
SDÍLENÍ
6.7tis
ZOBRAZENÍ

Fotbal, to je hra, která vyvolává širokou škálu emocí. Od vítězné euforie však může být jen krátká cesta k drásající prohře. Záleží totiž pouze na výroku sudí. Napínavý okamžik, kde na jediném přikývnutí rozhodčího viselo téměř půl milionu diváků, pamatuje zápas na mistrovství světa v roce 1966.

Vítězem se tehdy stává Anglie. Rozhodující gól však prý možná vůbec nepadl!

Anglie je považována za kolébku fotbalu. Legenda anglické kopané Stanley Matthews (1915–2000), slavný fotbalista Gary Linecker (*1960), uznávaný bývalý kapitán klubu Chelsea John Terry (*1980) nebo módní ikona a snad největší celebrita fotbalového světa David Beckham (*1975).

Jména těchto hvězd zná snad každý fotbalový fanoušek či fanynka. Jistě se však také pozastavuje nad tím, že Anglie má na svém kontě pouze jeden titul mistrů světa. A to navíc velmi sporný. Dosáhne na něj v roce 1966 při mistrovství světa na domácí půdě v anglickém Wembley.

Branku střílí v 11. minutě prodloužení Geoff Hurst (*1941), který si tak vyslouží unikátní titul jediného hráče, jemuž se podařilo střelit tři branky ve finále fotbalového mistrovství světa.

Jenže právě předposlední z těchto branek zůstane věčným otazníkem. Padla, nebo nepadla? Zatímco rozhodčí si za ní stojí, zástupy rozohněných fanoušků soupeřova týmu jsou rezolutně proti. Spor přetrval desetiletí…

Němci po tuhém boji padli. Neprávem?

OD ČEHO SE MÍČ ODRAZIL?

Je 30. červenec roku 1966 a finále fotbalového mistrovství světa se chýlí k závěru. Favorizovaná Brazílie, která se snaží obhájit titul mistrů světa z let 1958 a 1962, je nečekaně vyřazena už v základní skupině.

Ve finále proti sobě stojí tým Anglie a Západního Německa. Hra je napínavá. Nejprve se zdá být v rukou Angličanů, Němci však ve druhé polovině vyrovnávají na 2:2 a jde se na prodloužení. Trenér Alf Ramsey (1920–1999) hráče povzbuzuje:

„Jednou jste už vyhrávali, jděte a vyhrajte znovu.“ A po nekonečných jedenácti minutách to přijde. Střelec Geoff Hurst střílí na bránu a míč se odráží od břevna k brankové čáře zpět na hřiště. Jedna polovina tribuny, kde sedí domácí fanoušci, v euforii vstává ze židlí a křičí radostí!

Jenže Němci nesouhlasně povykují a brankář Hans Tilkowski (*1935) gestikuluje, že gól neproběhl. Švýcarský rozhodčí Gottfried Dienst (1919–1998) si není jistý a jde se poradit se svým sovětským asistentem Tofikem Bachramovem (1926–1993).

Ten se v tu chvíli domnívá, že míč se odrazil od horní strany brankové sítě, nikoliv od břevna a byl tedy celý za brankovou čárou. Střela tedy platí a Angličané se radují. Právem?

Přejde míč přes brankovou čáru celým svým objemem?

SVĚDECTVÍ, ČI ODBORNÝ POSUDEK?

V samém závěru utkání Angličané svou výhru potvrzují poslední brankou. Slova komentátora Kennetha Wolstenholma (1920–2002) vejdou do dějin: „Někteří lidé jsou již na trávníku, myslí, že je konec.“ Hurst najednou střílí poslední gól.

„Teď je konec,“ dodává Wolstenholme. Jak by ale celé utkání dopadlo, kdyby jeho třetí branka nebyla uznána? Dodnes není jasné, kde je pravda. Odborníci z Univerzity v Oxfordu, kteří později provádějí výzkum s využitím moderní techniky, tvrdí, že do gólu chybělo míči posunout se o pouhých 6 centimetrů.

Fanoušci svalují vinu na Bachramova. Vždyť právě Němci vyřadili sovětský tým v semifinále! Skutečně by se rozhodčí mohl takto mstít? Nebo snad byly ve hře politické motivy? Angličané však za rozhodnutím stojí.

Sám Hurst říká: „Věřím, že byl v bráně. Proběhlo hodně výzkumů – někteří badatelé říkají, že byl, jiní, že nebyl. Roger Hunt, který běžel za mnou, stále říkal, že gól padl.“  Na mistrovství světa v Jihoafrické republice se Anglie s Německem utkaly znovu.

Historie jako by se opakovala, když se v osmifinále střela Anglie odrazí od břevna za brankovou čáru. Tentokrát je sice gól jasný, uznán však není a tým prohrává. Pomstili se Němci Angličanům právem? Nebo je celý vleklý spor nesmyslem a gól v šestašedesátém roce skutečně padl?

Autor článku: Michaela Vondrušková. Pro web upravil: Jan Kukrál.

Foto: home.bt.com, history.com, vimeo.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Lucie Kubešová 3.10.2022 1.5tis
Zámek Miramare stojí na břehu Jaderského moře, zhruba sedm kilometrů od Terstu. Tato nádherná stavba s přilehlým terasovitým parkem souvisí s arcivévodou Maxmiliánem, mladším bratrem rakouského císaře Františka Josefa I. Když se do Terstu Maxmilián přistěhoval poté, co se stal vrchním velitelem rakouského válečného loďstva, nechal si pro sebe a snoubenku Charlottu postavit rezidenci, zámek […]
od Mirek Brát 3.10.2022 3.4tis
Pokud bychom si někde přečetli, že statný Skandinávec zapomněl na ostrově Madeira myšku, možná by nás napadlo cosi o roztržitém digitálním nomádovi, co rád tráví zimní siestu, nejlépe s notebookem pod hlavou, přeci jen v teplejších krajích. Není však myška jako myška… Madeira, potažmo Madeirské souostroví, je portugalská autonomní oblast v Atlantském oceánu. Osídlena byla právě Portugalci, kteří […]
od Matěj Soukup 2.10.2022 1.9tis
Černá Aggie je lidový název pro sochu, která byla dříve umístěna na hrobě generála Felixe Agnuse na hřbitově Druid Ridge v Pikesville ve státě Maryland. Jedná se o neautorizované dílo sochaře Augusta Saint-Gaudense z roku 1891, lidově nazývané Nirvana, které stojí na Adamsově památníku na hřbitově Rock Creek ve Washingtonu, D.C. Socha představuje sedící postavu […]
od Mirek Brát 2.10.2022 1.9tis
Epsilon není jen písmeno řecké abecedy, ale údajně i název tajné organizace sdružující prominentní osobnosti z Řecka minulého i současného. Organizace Epsilon má tak svoje pevné místo v konspiračních teoriích a moderním řeckém folkloru. Názory souznící se světonázorem členů Epsilonu jsou souhrně nazývány epsilonismus. Členové tohoto elitního klubu se pak mohou označit za epsilonisty. Byl Aristoteles mimozemšťan? […]
od Mirek Brát 30.9.2022 1.7tis
Kdesi na jihovýchodě Peru, severu Bolívie, nebo jihozápadě Brazílie by se mělo nacházet legendární Paititi. Toto ztracené město Inků jitří fantazii novodobých dobrodruhů. Je to jen šálení a klam, nebo Paititi opravdu existovalo? Zprávy o bohatém městě kdesi v amazonské džungli se objevily již na konci šestnáctého století. Pocházejí vesměs z jezuitských archivů. Zejména je citována zpráva […]