V malém italském městečku Manoppelo je uchováván obraz tváře „Zmrtvýchvstání Krista“. Sakrálních obrazů s tváří Krista jsou po světě tisíce, ale tento je obestřen celou řadou záhad. 

Na hlavním oltáři ve zmíněném městečku je uchovávána nevelká rouška s obrazem představujícím tvář Krista po jeho zmrtvýchvstání. Tehdy obdobné roušky sloužily k tomu, aby se jimi na důkaz úcty přikrývala tvář mrtvých.

Ovšem tato rouška byla vyrobena z drahocenné tkaniny byssus, nazývané též mořské hedvábí. Obraz i tkanina byla mnohokrát zkoumána a to i nejmodernějšími současnými technologiemi. A výsledek?

Velká záhada – jde vůbec o malovaný obraz, nebo nějaký neznámý způsob fotografického postupu, nebo dokonce hologram?

Látka je jemná a průhledná, takže obraz je viditelný z obou stran. Při různém osvětlení také mění barvu od bílé do zlaté.

Ani digitální skener s velmi vysokou rozlišovací schopností či maximální mikroskopická zvětšení nezjistil, že by mezi vlákny zkoumané tkaniny byla nějaká zbytková barva.

Nemohl být tedy namalován ani olejovou barvou, ale ani akvarelovou technikou vzhledem k preciznosti obrazu a materiálu látky, na kterou v podstatě nelze nic namalovat. Výsledky mnoha výzkumů potvrzují, že tento obraz vznikl nám nevysvětlitelným způsobem.

Ale je tu ještě další záhada. V jiném italském městě, Turínu, je uchováváno pohřební roucho Ježíše s obtiskem jeho zkrvaveného těla, nazývané Turinské plátno.

Když vědci provedli suprapozici, neboli překrytí folií tváří z obou látek, zjistili, že se naprosto shodují a plně odpovídají ve struktuře i rozměrech.

Jde tedy o jeden a ten samý obličej Jen ten z Turinského plátna představuje obličej mrtvého Krista a ten z Manoppolla naopak jeho živoucí obraz po zmrtvýchvstání.