V Kalifornii se nachází proslulý národní park Údolí smrti, který je mimo jiné známý podivným chováním kamenů v oblasti zvané „Racetrack Playa“. Zdejší kameny se po vyprahlé planině pohybují zdánlivě samy. Záhada, která dlouho zůstávala neobjasněna. Až dosud…

Americký národní park Údolí smrti je držitelem mnoha rekordů.

S pouhými 50 mm srážek ročně se jedná o jedno z nejsušších míst na světě a v roce 1913 tu byla dokonce naměřena i nejvyšší teplota na planetě 56,7 °C. Kromě těchto pozoruhodností se zde nachází i jedna velká záhada, která až doposud mátla hlavy všem vědcům.

Na planině Racetrack Playa se totiž dějí podivné věci. Všechny kameny, které se na této planině nacházejí se samovolně pohybují. Kloužou po povrchu a zanechávají za sebou dlouhou vyrytou brázdu.

Nejedná se navíc jen o malé kamínky, ale i o balvany o váze několika kilogramů. Vědci této záhadě dlouho nemohli přijít na kloub.

Nyní však astrofyzik ve službách NASA Ralph Lorenz přišel se zajímavou teorií, která jak se zdá by mohla záhadu věrohodně objasnit.

Lorenz se pokusil v laboratoři nasimulovat přírodní podmínky, které v Údolí smrti panují po jednotlivá roční období. Ty jsou totiž značně proměnlivé.

V zimě je celá oblast pokryta tenkou krustou ledu, která na jaře postupně taje a na povrchu se utváří bahnitá břečka. V létě je naopak planina vyschlá na troud.

Astrofyzik tedy nalil do nádoby vodu do výše 2,5 cm a na dno položil kamínek, který vyčuhoval nad hladinu. Celou směs nechal zmrznout a následně přendal do druhé nádoby, ve které byla voda s pískem. Poté už jen stačilo lehce zafoukat na kamínek a ten se skutečně dal do pohybu.

Zdá se tedy, že za samovolným pohybem kamenů po povrchu planiny Racetrack Playa stojí specifické přírodní podmínky a především vítr. Zmrzlé kameny tak s příchodem jara a vlivem větru pravděpodobně kloužou po vlhkém a bahnitém podloží.

Celý jev se krátce poté podařilo zachytit i na časosběrnou kameru, kterou Lorenz na přelomu zimy a jara umístil do Údolí smrti. Záhada byla tedy nejspíše vyřešena.