Vědci z univerzity v německém Kolíně nad Rýnem se zabývali otázkou našich dávných předků a zkoumali, kolik lidí žilo v pravěké Evropě. Ve svých výzkumech dospěli k šokujícími zjištění… Podle dosavadních poznatků začali první lidé kolonizovat Evropu někdy před 45 000 lety. Setkávali se tu s neandrtálci, se kterými se křížili a bojovali. Neandrtálci byli postupně moderním člověkem zcela vytlačeni

Muzeum v anglickém městě Brighton otevřelo v lednu letošního roku zajímavou výstavu, která má za cíl zmapovat dějiny města a jeho okolí. V rámci výstavy bylo odhaleno i sedm unikátních rekonstrukcí obličejů našich dávných evropských předků. O nich je přitom celá řada skutečností stále neznámých. Kdy budeme vědět více o záhadné historii lidstva? Všechny rekonstrukce má na svědomí švédský forenzn

Když 5. prosince 1914 vyplouvala britská loď Endurance z ostrova Jižní Georgie vstříc průzkumu mrazivé Antarktidy, nikdo z její posádky netušil, že se výprava brzy stane bojem o holý život… Kapitán lodi a zároveň vůdce celé výpravy Ernest Shackleton (1874–1922) plánoval přistát s lodí blízko antarktického pobřeží. Cílem expedice bylo překonat napříč celý nehostinný kontinent od jednoho konce po

Americký vědec českého původu Zdeněk Sekanina přišel minulý týden s novou teorií, která by mohla již s definitivní platností vyřešit otázku záhadného mezihvězdného tělesa Oumuamua. Mimozemšťany za ní ale nehledejme… Od roku 2017, kdy byla ve sluneční soustavě poprvé zaznamenána přítomnost tohoto podivného vesmírného objektu, je Oumuamua jednou z nejdiskutovanějších vesmírných záhad současnosti.

V roce 53 př. n. l. utrpěl Řím jednu z největších porážek v celých svých dějinách. Přes 20 000 legionářů bylo na pláni nedaleko parthského města Karrhy pobito a dalších 10 000 zajato. Kam se ale tito zajatci poděli? Marcus Licinius Crassus (115-53 př. n. l.) byl římský boháč a člen prvního triumvirátu. Společně se svými dvěma kolegy Gaiem Juliem Caesarem (100-44 př. n. l.) a Gnaeem Pompeiem (10

Nedávné výzkumy v lokalitě velkomoravského hradiště Mikulčice-Valy poněkud poupravují náš pohled na zánik Velkomoravské říše na počátku 10. století. Ve světle aktuálních nálezů se zdá, že za vyvrácení říše nemohly jen nájezdy Maďarů, ale pravděpodobně i přírodní katastrofy. Výzkumníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně odkryli část původního opevnění severního předhradí Mikulčickéh

O kultuře a životě starých Keltů máme dnes poměrně dost informací. Přesto se občas objeví něco, co výrazně změní náš pohled na dějiny tohoto etnika. O takový objev se v listopadu loňského roku postarali francouzští archeologové, kterým se tak podařilo potvrdit jednu z dosud opovrhovaných teorií o zvycích keltských kmenů. Ačkoli máme z keltské doby dochováno mnoho hmotných památek, s písemnými j

Babylónské visuté zahrady jsou pokládány za jeden ze starověkých divů světa. Ačkoli se o nich zmiňuje mnoho starověkých spisovatelů, jejich pozůstatky dosud nebyly objeveny. Profesorka z Oxfordské univerzity Stephanie Dalley nedávno přišla s radikální teorií. Zahrady jsme prý celou dobu hledali na špatném místě… Podle legendy nechala proslulé zahrady vystavět asyrská královna Semiramis (žila v 

Astronomové z Evropské kosmické agentury (ESA) si na konci minulého roku připsali zajímavý objev. Ve vzdálenosti 184 světelných let od Země objevili hvězdu kategorie žlutý trpaslík, která je naprosto identická s naším Sluncem. Ihned se proto vyrojily spekulace, zda by v jejím okolí nemohl existovat mimozemský život… Nově objevená hvězda dostala název HD 186302 a astronomové jsou si naprosto jis

Asi 250 km západně od největšího pákistánského města Karáčí se nachází podivuhodný skalní útvar, který svým tvarem až neuvěřitelně připomíná Velkou sfingu v egyptské Gíze. Díky této podobnosti se rozvířily ostré debaty o tom, zda se skutečně jedná pouze o neobvyklý přírodní úkaz nebo zda je tato „sfinga“ dílem neznámé civilizace! Skalní útvar označovaný jako „Velká sfinga“ (podle slavné egyptsk