20. listopadu 2003: Americký biochemik Robert L. Burghoff umírá poté, co do něj vrazila dodávka. Mnozí věří, že byl zabit kvůli práci pro vládu.
Domů     Záhada skotských pevností: Kdo roztavil jejich zdi?
Záhada skotských pevností: Kdo roztavil jejich zdi?
od 25.10.2024
2.7tis
Na místě, kde zapálili hromadu dříví najdou horninu stejně roztavenou, jako tomu je u skotských pevností.
310
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Ve Skotsku a dalších evropských zemích se nachází několik desítek zvláštních pevností, jejichž hradby a zdi nejsou postaveny z obyčejných kamenů, ale z žárem roztavené horniny.

Proč jsou takové valy vytvářeny, když nemají příliš dobré ochranné vlastnosti? A jak vlastně vznikají? Vše nasvědčuje tomu, že dávní stavitelé ovládali postupy, které jsou nám dnes utajeny.

Na místě, kde zapálili hromadu dříví najdou horninu stejně roztavenou, jako tomu je u skotských pevností. Fotografie pořízená známým archeologem a socialistou V. Gordonem Childem, kolem 30. let 20. století. Dunagoil. Columnar basalts at Port Dornach by Dunagoil Bay on the island of Bute, Scotland.

Jen v severovýchodním Skotsku je trosek těchto pevností přinejmenším 60, další můžeme najít v Anglii, Německu a Francii. Čím jsou zvláštní? Jejich valy nejsou vystavěny ze  samotných kamenů, ale z roztavené horniny, která se spojila ve sklovitou hmotou.

„To, co kdysi bývalo jednotlivými kameny, se změnilo v černou a škvárovitou hmotu spečenou dohromady žárem, který byl zřejmě tak silný, že potoky roztavené skály stékaly dolů z kopce,“ popisuje neobvyklé hradby britský dokumentarista Simon Welfare (*1946).

Vědci si  přesto dodnes lámou hlavy nejen s tím, jak takové valy vznikají. Stejně nepochopitelná je pro ně i odpověď na otázku, jaký vlastně mají účel. Jde o následky ničivých požárů, či dávno zapomenutou stavební metodu?

Fotografie pořízená známým archeologem a socialistou V. Gordonem Childem, kolem 30. let 20. století.
Fotografie pořízená známým archeologem a socialistou V. Gordonem Childem, kolem 30. let 20. století.

Jen nešťastná náhoda?

Stavby pocházejí z doby železné a některé mohou zabírat rozlohu až několika tisíc čtverečních metrů. Stěny z roztavené horniny jsou u nich dochovány dodnes. Jde o výsledek nešťastné náhody, napadení nepřítelem, či neznámou stavební techniku?

Každá z teorií v sobě má jisté rozpory a badatelé zůstávají bezradní.

„Archeologové se přikláněli k teorii, že zdi byly vyztuženy hořlavým materiálem a pak zapáleny, aby získaly dostatečnou pevnost a odolnost proti zdejšímu vlhkému podnebí či nájezdům nepřátelských vojsk,“ uvažuje Welfare, ale zároveň dodává:

„Neexistují žádné důkazy o tom, že by se zdi takovýmto způsobem zpevnily.“ Oheň naopak spíše způsobuje to, že se zdi zřítí. Může vše být jen následkem ničivého požáru, který vznikl náhodou?

Jenže u mnoha z takových pevností vychází najevo, že je velmi nepravděpodobné, aby lehl popelem celý komplex. Proti hovoří i fakt, že je těchto útvarů na stejném území příliš vysoký počet.

Dunagoil. Columnar basalts at Port Dornach by Dunagoil Bay on the island of Bute, Scotland.
Dunagoil. Columnar basalts at Port Dornach by Dunagoil Bay on the island of Bute, Scotland.

Pokusy jsou neprůkazné!

Vědcům dodnes není známo, jakým způsobem dokázali dávní stavitelé z doby železné horninu roztavit, neboť k tomu byl zapotřebí žár o síle alespoň 1100 °C. Podle jedné teorie byly zdi budované z kamenů prokládaných dřevem a později zapáleny.

Není však jisté, zda by výsledek vypadal takto.

Mnohé z těchto pevností vykazují známky obléhání nějakou dobu před jejich vypálením, proto se někteří archeologové domnívají, že útočníci mohli zapálit  ochranné valy tak, že podél jejich vnější strany naskládali roští.

Tímto způsobem možná byla  vyvinuta dostatečná teplota k roztavení hornin. Ve 30. letech minulého století provádí australský archeolog Gordon Childe (1892–1957) se svým kolegou Wallacem Thorneycroftem (1861–1954) pokus.

Při něm vybuduje několikametrovou zeď, kolem níž postaví odpadové dříví a roští a navzdory silné sněhové vánici stavbu zapálí.

Druhý den na místě najdou horninu stejně roztavenou, jako tomu je u skotských pevností. Pokus úspěšně zopakují o tři roky později. Přesto není považován za zcela průkazný.

Archeologové totiž použili mnohem větší množství dřeva, než jaké bylo zaznamenáno u původních pevností. Co je klíčem k celému mystériu?

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 20.11.2026 947
  Po moři se plaví loď s pořádně tučnou kořistí. Skupině starých Řeků se během bitvy podařilo porazit partu Amazonek a několik z nich si odvážejí domů jako válečnou kořist. Bojovné ženy ale neprodají svou kůži lacino.    V jeden nestřežený okamžik rozpoutají vzpouru a své únosce povraždí. Ovládat lodě ale neumí, a tak se na moři ztratí. Ví
od 19.11.2026 1.9tis
Německý nacistický politik Rudolf Hess (1894–1987) si nasadí letecké brýle a nastartuje motor svého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110. Dne 10. května roku 1941 krátce před šestou hodinou večerní odlétá do Skotska za vévodou z Hamiltonu.    V hlavě má plán, který může změnit běh dějin. Proč se vydal na území nepřítele? Kolem jeho výpravy se po
od 18.11.2026 2.8tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 3.2tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 3.6tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
epochalnisvet.cz
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem.
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
Z letiště až na hranici vesmíru. Češi vyvíjejí kosmické letadlo bez kosmodromu
21stoleti.cz
Z letiště až na hranici vesmíru. Češi vyvíjejí kosmické letadlo bez kosmodromu
Zapomeňte na obří rakety, odpalovací rampy a kosmodromy. Český projekt NEBESA chce dostat náklad na hranici vesmíru pomocí bezpilotního letounu, který odstartuje z běžného letiště a po splnění mise se
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz