21. listopadu 1896: Během jediného večera spatří stovky lidí v USA v oblacích tajemné objekty připomínající vzducholodě.
Domů     Záhada skotských pevností: Kdo roztavil jejich zdi?
Záhada skotských pevností: Kdo roztavil jejich zdi?
od 25.10.2024
2.7tis
Na místě, kde zapálili hromadu dříví najdou horninu stejně roztavenou, jako tomu je u skotských pevností.
310
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Ve Skotsku a dalších evropských zemích se nachází několik desítek zvláštních pevností, jejichž hradby a zdi nejsou postaveny z obyčejných kamenů, ale z žárem roztavené horniny.

Proč jsou takové valy vytvářeny, když nemají příliš dobré ochranné vlastnosti? A jak vlastně vznikají? Vše nasvědčuje tomu, že dávní stavitelé ovládali postupy, které jsou nám dnes utajeny.

Na místě, kde zapálili hromadu dříví najdou horninu stejně roztavenou, jako tomu je u skotských pevností. Fotografie pořízená známým archeologem a socialistou V. Gordonem Childem, kolem 30. let 20. století. Dunagoil. Columnar basalts at Port Dornach by Dunagoil Bay on the island of Bute, Scotland.

Jen v severovýchodním Skotsku je trosek těchto pevností přinejmenším 60, další můžeme najít v Anglii, Německu a Francii. Čím jsou zvláštní? Jejich valy nejsou vystavěny ze  samotných kamenů, ale z roztavené horniny, která se spojila ve sklovitou hmotou.

„To, co kdysi bývalo jednotlivými kameny, se změnilo v černou a škvárovitou hmotu spečenou dohromady žárem, který byl zřejmě tak silný, že potoky roztavené skály stékaly dolů z kopce,“ popisuje neobvyklé hradby britský dokumentarista Simon Welfare (*1946).

Vědci si  přesto dodnes lámou hlavy nejen s tím, jak takové valy vznikají. Stejně nepochopitelná je pro ně i odpověď na otázku, jaký vlastně mají účel. Jde o následky ničivých požárů, či dávno zapomenutou stavební metodu?

Fotografie pořízená známým archeologem a socialistou V. Gordonem Childem, kolem 30. let 20. století.
Fotografie pořízená známým archeologem a socialistou V. Gordonem Childem, kolem 30. let 20. století.

Jen nešťastná náhoda?

Stavby pocházejí z doby železné a některé mohou zabírat rozlohu až několika tisíc čtverečních metrů. Stěny z roztavené horniny jsou u nich dochovány dodnes. Jde o výsledek nešťastné náhody, napadení nepřítelem, či neznámou stavební techniku?

Každá z teorií v sobě má jisté rozpory a badatelé zůstávají bezradní.

„Archeologové se přikláněli k teorii, že zdi byly vyztuženy hořlavým materiálem a pak zapáleny, aby získaly dostatečnou pevnost a odolnost proti zdejšímu vlhkému podnebí či nájezdům nepřátelských vojsk,“ uvažuje Welfare, ale zároveň dodává:

„Neexistují žádné důkazy o tom, že by se zdi takovýmto způsobem zpevnily.“ Oheň naopak spíše způsobuje to, že se zdi zřítí. Může vše být jen následkem ničivého požáru, který vznikl náhodou?

Jenže u mnoha z takových pevností vychází najevo, že je velmi nepravděpodobné, aby lehl popelem celý komplex. Proti hovoří i fakt, že je těchto útvarů na stejném území příliš vysoký počet.

Dunagoil. Columnar basalts at Port Dornach by Dunagoil Bay on the island of Bute, Scotland.
Dunagoil. Columnar basalts at Port Dornach by Dunagoil Bay on the island of Bute, Scotland.

Pokusy jsou neprůkazné!

Vědcům dodnes není známo, jakým způsobem dokázali dávní stavitelé z doby železné horninu roztavit, neboť k tomu byl zapotřebí žár o síle alespoň 1100 °C. Podle jedné teorie byly zdi budované z kamenů prokládaných dřevem a později zapáleny.

Není však jisté, zda by výsledek vypadal takto.

Mnohé z těchto pevností vykazují známky obléhání nějakou dobu před jejich vypálením, proto se někteří archeologové domnívají, že útočníci mohli zapálit  ochranné valy tak, že podél jejich vnější strany naskládali roští.

Tímto způsobem možná byla  vyvinuta dostatečná teplota k roztavení hornin. Ve 30. letech minulého století provádí australský archeolog Gordon Childe (1892–1957) se svým kolegou Wallacem Thorneycroftem (1861–1954) pokus.

Při něm vybuduje několikametrovou zeď, kolem níž postaví odpadové dříví a roští a navzdory silné sněhové vánici stavbu zapálí.

Druhý den na místě najdou horninu stejně roztavenou, jako tomu je u skotských pevností. Pokus úspěšně zopakují o tři roky později. Přesto není považován za zcela průkazný.

Archeologové totiž použili mnohem větší množství dřeva, než jaké bylo zaznamenáno u původních pevností. Co je klíčem k celému mystériu?

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 21.11.2026 815
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura Conana Doyla, duchovního otce Sherlocka Holmese. Jenže zatímco slavný spisovatel hledá důkazy o existenci víl, dvě dívky se potutelně baví nad tím, jak snadno dokážou obelstít dospělé. Jejich tajemst
od 20.11.2026 2.3tis
  Po moři se plaví loď s pořádně tučnou kořistí. Skupině starých Řeků se během bitvy podařilo porazit partu Amazonek a několik z nich si odvážejí domů jako válečnou kořist. Bojovné ženy ale neprodají svou kůži lacino.    V jeden nestřežený okamžik rozpoutají vzpouru a své únosce povraždí. Ovládat lodě ale neumí, a tak se na moři ztratí. Ví
od 19.11.2026 2.6tis
Německý nacistický politik Rudolf Hess (1894–1987) si nasadí letecké brýle a nastartuje motor svého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110. Dne 10. května roku 1941 krátce před šestou hodinou večerní odlétá do Skotska za vévodou z Hamiltonu.    V hlavě má plán, který může změnit běh dějin. Proč se vydal na území nepřítele? Kolem jeho výpravy se po
od 18.11.2026 3.2tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 3.2tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz