17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Záhada skotských pevností: Kdo roztavil jejich zdi?
Záhada skotských pevností: Kdo roztavil jejich zdi?
od 25.10.2024
2.7tis
Na místě, kde zapálili hromadu dříví najdou horninu stejně roztavenou, jako tomu je u skotských pevností.
310
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Ve Skotsku a dalších evropských zemích se nachází několik desítek zvláštních pevností, jejichž hradby a zdi nejsou postaveny z obyčejných kamenů, ale z žárem roztavené horniny.

Proč jsou takové valy vytvářeny, když nemají příliš dobré ochranné vlastnosti? A jak vlastně vznikají? Vše nasvědčuje tomu, že dávní stavitelé ovládali postupy, které jsou nám dnes utajeny.

Na místě, kde zapálili hromadu dříví najdou horninu stejně roztavenou, jako tomu je u skotských pevností. Fotografie pořízená známým archeologem a socialistou V. Gordonem Childem, kolem 30. let 20. století. Dunagoil. Columnar basalts at Port Dornach by Dunagoil Bay on the island of Bute, Scotland.

Jen v severovýchodním Skotsku je trosek těchto pevností přinejmenším 60, další můžeme najít v Anglii, Německu a Francii. Čím jsou zvláštní? Jejich valy nejsou vystavěny ze  samotných kamenů, ale z roztavené horniny, která se spojila ve sklovitou hmotou.

„To, co kdysi bývalo jednotlivými kameny, se změnilo v černou a škvárovitou hmotu spečenou dohromady žárem, který byl zřejmě tak silný, že potoky roztavené skály stékaly dolů z kopce,“ popisuje neobvyklé hradby britský dokumentarista Simon Welfare (*1946).

Vědci si  přesto dodnes lámou hlavy nejen s tím, jak takové valy vznikají. Stejně nepochopitelná je pro ně i odpověď na otázku, jaký vlastně mají účel. Jde o následky ničivých požárů, či dávno zapomenutou stavební metodu?

Fotografie pořízená známým archeologem a socialistou V. Gordonem Childem, kolem 30. let 20. století.
Fotografie pořízená známým archeologem a socialistou V. Gordonem Childem, kolem 30. let 20. století.

Jen nešťastná náhoda?

Stavby pocházejí z doby železné a některé mohou zabírat rozlohu až několika tisíc čtverečních metrů. Stěny z roztavené horniny jsou u nich dochovány dodnes. Jde o výsledek nešťastné náhody, napadení nepřítelem, či neznámou stavební techniku?

Každá z teorií v sobě má jisté rozpory a badatelé zůstávají bezradní.

„Archeologové se přikláněli k teorii, že zdi byly vyztuženy hořlavým materiálem a pak zapáleny, aby získaly dostatečnou pevnost a odolnost proti zdejšímu vlhkému podnebí či nájezdům nepřátelských vojsk,“ uvažuje Welfare, ale zároveň dodává:

„Neexistují žádné důkazy o tom, že by se zdi takovýmto způsobem zpevnily.“ Oheň naopak spíše způsobuje to, že se zdi zřítí. Může vše být jen následkem ničivého požáru, který vznikl náhodou?

Jenže u mnoha z takových pevností vychází najevo, že je velmi nepravděpodobné, aby lehl popelem celý komplex. Proti hovoří i fakt, že je těchto útvarů na stejném území příliš vysoký počet.

Dunagoil. Columnar basalts at Port Dornach by Dunagoil Bay on the island of Bute, Scotland.
Dunagoil. Columnar basalts at Port Dornach by Dunagoil Bay on the island of Bute, Scotland.

Pokusy jsou neprůkazné!

Vědcům dodnes není známo, jakým způsobem dokázali dávní stavitelé z doby železné horninu roztavit, neboť k tomu byl zapotřebí žár o síle alespoň 1100 °C. Podle jedné teorie byly zdi budované z kamenů prokládaných dřevem a později zapáleny.

Není však jisté, zda by výsledek vypadal takto.

Mnohé z těchto pevností vykazují známky obléhání nějakou dobu před jejich vypálením, proto se někteří archeologové domnívají, že útočníci mohli zapálit  ochranné valy tak, že podél jejich vnější strany naskládali roští.

Tímto způsobem možná byla  vyvinuta dostatečná teplota k roztavení hornin. Ve 30. letech minulého století provádí australský archeolog Gordon Childe (1892–1957) se svým kolegou Wallacem Thorneycroftem (1861–1954) pokus.

Při něm vybuduje několikametrovou zeď, kolem níž postaví odpadové dříví a roští a navzdory silné sněhové vánici stavbu zapálí.

Druhý den na místě najdou horninu stejně roztavenou, jako tomu je u skotských pevností. Pokus úspěšně zopakují o tři roky později. Přesto není považován za zcela průkazný.

Archeologové totiž použili mnohem větší množství dřeva, než jaké bylo zaznamenáno u původních pevností. Co je klíčem k celému mystériu?

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.8tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 2.1tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 3.0tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.3tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz