V roce 1578 se střetla portugalská a arabská vojska v bitvě u marockého Ksár-el-Kebíru. V boji bylo portugalské vojsko takřka celé zničeno. Mezi padlými měl být „údajně“ i portugalský král Sebastián I. Brzy se však začal šířit úplně jiný příběh. Jaký?

V době bitvy byl portugalský král velmi mladý. Bylo mu dvacet čtyři let. Co mu však scházelo na zkušenosti, to nahrazoval bojovým nadšením. Svůj boj s arabskou expanzí na severu Afriky chápal jako křížovou výpravu. Vojsko se dalo na pochod.

Osudová bitva

Portugalská armáda byla poměrně početná. Čítala na sedmnáct tisíc mužů. Disciplína ovšem byla prachbídná. Schylovalo se k nejtragičtější bitvě v dějinách Portugalska. Přežilo ji jen několik desítek vojáků, kteří hledali útočiště za hradbami pevnosti Asilah.

Když se domáhali vstupu u brány, prohlašovali, že je s nimi i portugalský král Sebastián I. Ten však měl být v tomto okamžiku již mrtvý. Možná právě v této chvíli se rodí legenda… Lidé jásali. Náš král bitvu přežil! Nikdo ho ale už živého nespatřil. Jak vyřešit tento zřejmý rozpor?

„Spící král“

Sebastián I. Portugalský se stal „spícím králem“, který prý s vojskem přispěchá na pomoc, až bude Portugalsko v obzvláště tíživé situaci. Je to obdobná legenda, kterou známe například z artušovských legend Britských ostrovů.

Víra, že král Sebastián v bitvě nezemřel, ale je pouze v jakési „hibernaci“, se stává základem mystického hnutí zvaného Sebastianismus. Nepomohlo ani to, že později byly do portugalského kláštera svatého Jeronýma přivezeny z Afriky jeho údajné ostatky.

Epilog

V závěru šestnáctého století se dokonce objevilo několik případů, kdy se dotyčný prohlašoval za zmizelého krále Sebastiána I. Příběh s údajnou smrtí krále na bitevním poli je stále nejasný.

Čas od času se toto téma znovu a znovu otevírá i v portugalských kruzích okultismu a esoteriky. Nic na tom nemění fakt, že z mladého krále by nyní byl úctyhodný kmet, který by byl stár čtyři sta sedmdesát let.