V červnu 1904 si katastrofa kolesového parníku General Slocum na hladině newyorské East River vyžádala více než 1000 obětí. Požár a následné ztroskotání lodi plné žen a dětí doprovázely hororové výjevy, kdy si lidé oblékali záchranné vesty či používali záchranné kruhy.
Ty však neplavaly, ale naopak stahovaly nešťastníky pod hladinu. Jak to, že se záchranné prostředky měnily ve smrtící?
Kolesový parník General Slocum byl postavený v roce 1890. Jméno získala loď po generálovi z americké občanské války. Parník byl provozován zejména jako dopravní prostředek pro oblíbené jednodenní výlety, který si zde objednaly velké organizované skupiny.

To byl i případ osudného 15. června 1904, kdy se na jeho palubu nalodilo 1360 členů německé luteránské církve.
Parník v plamenech
Brzy však dorazilo na kapitánský můstek hlášení o možném požáru. Po zjištění, že oheň na parníku nedokáže jeho posádka zvládnout, učinil kapitán osudové rozhodnutí. Místo toho, aby s parníkem zamířil do nejbližšího přístavu, kde by mohly zasáhnout pozemní hasičské jednotky, nasměroval loď k malému skalnatému ostrůvku. Kromě narůstajícího požáru na palubě cestující ohrožovala i samotná potápějící se loď.
Smrtící „záchranné“ vesty
Matky pokládaly děti na rozložené záchranné korkové vesty. Ty však neplavaly, ale rychle se s dětmi potápěly pod hladinu. Stejné to bylo se záchrannými kruhy. Jakoby sám ďábel režíroval tyto hororové příběhy.
Co bylo příčinou toho, že záchranné kruhy a vesty, které měly cestujícím pomoci udržet se na hladině, fungují naopak jako smrtelné obruče a závaží, které táhnou nešťastníky pod vodu? Nebyl to samozřejmě ani ďábelský úskok, ani boží trest.

Při vyšetřování se totiž zjistilo, že tyto záchranné pomůcky nebyly vyplněny korkem, ale jiným materiálem, který nezajišťoval potřebný vztlak. V případě, že byly korkem naplněny, jednalo se o sypký korek, který unikl zpuchřelým vnějším obalem záchranných vest a kruhů.
Epilog
Katastrofa zásadně změnila německou komunitu ve Spojených státech a v tehdejší době ji doslova vymazala z mapy Manhattanu, kde do osudného června 1904 prosperovala a utěšeně se rozvíjela.

Zachránilo se pouze 321 cestujících z celkového poštu 1358 mužů, žen a dětí nalodivších se na palubu parníku. Počet obětí při neštěstí držel v USA smutný rekord až do 11. září 2001, kdy zahynulo 2974 lidí při teroristickém útoku na věže světového obchodního centra.