reklama
25. června: Den zjevení v bosenské Medžugorji připomíná sérii mariánských zjevení z roku 1981.
Domů     Záhady historie
Záhada stará 350 000 let: Kdo zanechal lidské stopy v lávě?
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 22.12.2021
2.8tis
Objev tajemných stop na italské bývalé sopce zamotá hlavu archeologům. Ilustrační foto: Pixabay
296
SDÍLENÍ
2.8tis
ZOBRAZENÍ

Nález objevený před několika lety předčí vše, co bylo dosud umožněno archeologům odkrýt. Ve skále v italské provincii Roccamonfina se amatérským nadšencům podaří ve vulkanickém popelu identifikovat tajemné stopy podobné lidským. Jejich stáří je asi 350 000 let!

Objev tajemných stop na italské bývalé  sopce zamotá hlavu archeologům.  Ilustrační foto: Pixabay Nenápadný kopec Roccamonfina je bývalá sopka... Foto: Twilight / Creative Commons / CC BY-SA 2.5 Homo heidelbergensis. Promenádoval se tady on? Foto: Cicero Moraes / CC BY-SA 4.0 Poklidná chůze magmatem? Podle všeho se přesně to tady dělo... Foto: Pixabay

Na počátku všeho stojí jeden nevinný badatelský průzkum z roku 2003. Místo drobných živočichů jsou však pod nánosy tisíce let staré ztvrdlé hlíny a prachu objeveny stopy lidských rozměrů! Dva amatérští archeologové Marco De Angelis a Adolfo Panarello si po opadnutí prvotního šoku dají dvě a dvě dohromady a urychleně kontaktují odborníky na zkameněliny.

Případu se brzy po oznámení ujímá známý profesor geologie Paolo Mietto z univerzity v Padově a jím sestavený paleontologický tým.

Už po prvních testech jsou vědci ohromeni precizním složením někdejšího pyroklastického proudu

(pohyblivá směs sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela s teplotou 100–1000 °C, pohybující se po sopečném svahu dolů velkou rychlostí 150 až 700 km/h – pozn. red.).

Jen jedna věc jim stále není jasná: Kde se v tak staré usazenině berou šlápoty člověčího charakteru?

Nenápadný kopec Roccamonfina je bývalá sopka… Foto: Twilight / Creative Commons / CC BY-SA 2.5

BĚHALY PO SOPCE DĚTI?

Pravděpodobně neexistují podrobnější a zřetelnější stopy, které jsou v minulosti nalezeny, proto se nález od Roccamonfiny jeví jako ideální materiál pro zkoumání. Italští vědci společně s francouzskými kolegy pod vedením profesora Stéphana Scailleta z Laboratoře klimatické a environmentální vědy v Paříži navíc využívají k ověření stáří otisků vzácný prvek – argon.

Přesto se hned na počátku objevuje několik nejasností. První otázku vzbuzuje už rozměr jednotlivých stop a jejich souvztažnosti.

„Dohromady 56 otisků nohy na italské sopce Roccamonfina jsou místním lidem dobře známé jako Ďáblova stezka. Stopy jsou asi 20 cm dlouhé a 10 cm široké. Z poměru obou čísel se tak dá odvodit, že patřily člověku vysokému jen asi 135 cm,“ tvrdí český publicista Mgr. Pavel Hošek (*1968).

Podle časového určení by se zcela jistě mělo jednat o lidský druh Homo heidelbergensis (žil před 600 000–300 000 lety). Dochované stopy tohoto druhu však často patří jedincům s většími rozměry nohou i celkového vzrůstu, který je průměrně kolem 185 cm. Mohou snad tedy otisky chodidel z Itálie patřit dítěti?

„K dispozici jsou tři různé sady stop z Roccamonfiny. Dvě z nich kráčí v přímém směru, ale jeden kličkuje po strmých svazích sopky. Otisky palců jsou navíc jen v některých šlápotách. Jindy se místo nohy objevuje otisk ruky, jako kdyby si chodec pažemi při chůzi pomáhal kvůli extrémnímu terénu,“

popisuje nález současná anglická bioložka a publicistka Helen R. Pilcher. Stopy jdou tedy v obou směrech a vedou směrem k ústí sopky a zase zpět. Byli snad majitelé stop zmatení a běhali po erupci nahoru a dolů?

Homo heidelbergensis. Promenádoval se tady on? Foto: Cicero Moraes / CC BY-SA 4.0

DVA V KLIDU,  JEDEN V ÚZKÝCH?

Cesty některých stop naznačují, že jejich majitelé pečlivě vybírali svou cestu k sestupu z hory. Dva chodci zde kráčeli v klidu prakticky bok po boku. Třetí a nejvýznamnější sada stop, která čítá 27 šlépějí, poukazuje na zcela opačné chování.

Dráha otisků chodidel je v tomto případě klikatá s ostrými zatáčkami a připomíná písmeno „Z“.

Existují další faktory, které poukazují na možnost nelidského původu tajemných chodců. Otisky totiž musely vzniknout těsně po erupci vulkánu, tudíž chůze ve žhavé lávě musela neobutým a pravděpodobně ničím nechráněným nohám těchto cestovatelů činit nemalé potíže.

Jak je tedy možné, že chodci nebyli spáleni, jak bychom čekali, ale alespoň ve dvou případech kráčeli naprosto v klidu dál? „Ten třetí mohl naopak uskutečňovat pokus o útěk před erupcí,“ upřesňuje profesor Mietto.

Zajímavé jsou také defekty ve stopách. V některých z nich totiž nejsou vidět všechny prsty a palce chybí. Lze tato záhada vysvětlit chromými končetinami pravěkých chodců? Přesto možnost, že v pyroklastickém proudu na sopce Roccamonfina kráčeli vzrůstem malí, ale jinak nadlidští jedinci, rozhodně nemůžeme vyloučit.

Poklidná chůze magmatem? Podle všeho se přesně to tady dělo… Foto: Pixabay

LIDÉ…? NEBO NE?

Pokud podivuhodné stopy zanechal skutečně člověk heidelberský, mohl se podle odborníků právě v době incidentu na sopce Roccamonfina přesouvat z Afriky do Evropy. Antropologové navíc předpokládají, že zmíněný Homo heidelbergensis později mutuje v nám známé neandrtálce v Evropě, a při svém křižování zpět v Africe v prvního člověka rozumného – Homo sapiens.

Stopy u italské sopky jsou jen malým střípkem v moři tlup těchto raných lidí, přesto se dochovávají jako zatím pravděpodobně nejstarší důkazy o existenci příslušníků rodu Homo. To vše ovšem za předpokladu, že se opravdu bavíme o stopách vytvořených lidskými bytostmi!

Foto: Creative commons, Pixabay
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 24.6.2022 1.2tis
Pokud patříte mezi milovníky strašidelných filmů, možná znáte příběhy o Bell Witch. Věděli jste ale, že filmy An American Haunting a The Blair Witch Project jsou oba založeny na skutečném příběhu? Počátkem 19. století se muž jménem John Bell přestěhoval se svou rodinou do oblasti v Tennessee zvané Red River, která je nyní známá jako […]
od Pavel Polcar 23.6.2022 672
V minulosti lidé věřili, že za vše zlé na zemi může otevření bájné Pandořiny skříňky, kterou dívka dostala darem od bohů. Poněkud danajský dar, že? Pandóra, což znamená Všemi dary obdarovaná, byla dívka uplácaná z hlíny, kterou na Zemi vyslal Zeus a ostatní bohové jako odpověď lidem, kteří je přestali mít v úctě. Dar za […]
od Lucie Kubešová 23.6.2022 2.3tis
Zámek se nachází ve stejnojmenné obci v Karlovarském kraji. Původ Chýše je podobný celé řadě jiných. Jde o původní hrad, který byl později přestavěn na podstatně pohodlnější zámek. Kolem zámku je také park založený v 17. století. Prošel řadou architektonických úprav a vystřídala se na něm celá řada držitelů. CHÝŠE A K. ČAPEK Návštěvníci mají […]
od Mirek Brát 22.6.2022 2.2tis
Starověký Řím sice měl své pomyslné srdce ve Středomoří, během výbojů i obrany hranic se však jeho vliv posouval i hodně daleko na sever. S tím souvisí záhada římského pochodového tábora v Pardubickém kraji. Při rozšiřování inženýrských sítí v Jevíčku se našly stopy dokumentující historii této lokality až do období před dvěma tisíci lety. Tehdy se zde […]
od Adriana Vojtíšková 21.6.2022 2.6tis
V létě roku 2012 byl u břehů polynéského království Tonga objeven pod obrovskými nánosy písku vrak tajemné lodi.     Údajně by se mohlo jednat o legendární britskou pirátskou loď Port-au-Prince. Její poslední plavba skončila v roce 1806 právě u Tongy na rozkaz tamního krále Finauy Ulukalaly II., který nechal plavidlo i s nákladem cenností […]