Více než tisíc kamenných lodí najdete po celé Skandinávii. Nejpozoruhodnější z nich se nazývá Ales Stenar a nachází se v jižním Švédsku. V jejích útrobách má být údajně ukryt hrob mýtického krále. 

Vědci se dokonce domnívají, že může jít o jakousi vesmírnou observatoř. Kdo ale loď vystavěl? A mohla mít další skryté účely?

Druid pokyne svým žezlem a země se začne chvět. Když druid máchne žezlem podruhé, vztyčí se ze země kvádry dvakrát tak vyšší než ti nejudatnější z válečníků. Následně utvoří tvar lodi a družina položí do jejího středu tělo mrtvého krále. Poslední odpočinek zde nachází mytický severský panovník Ale Silný. 

Kamenné lodě jsou jednou z největších záhad Švédska. Někteří se domnívají, že jejich vznik lze zařadit do období od roku 210 do 6. století našeho letopočtu. Jiní však mluví o tom, že jejich stáří může překonat až 5500 let.

To by znamenalo, že některé z nich jsou vůbec nejstaršími megalitickými památkami na světě. Nejznámější ze staveb ve tvaru vikinské lodě je Ales Stenar, nazývaná také Alesovy kameny.

Tento monument stojí v jižním Švédsku poblíž vesnice Kåseberga u historického města Ystad. A dodnes není jasné, kdo a jakým způsobem ho vytvořil. Jeho stáří se odhaduje na 1400 let. Vystavěli ho snad skandinávští mořeplavci, Vikingové? 

Kde vzali materiál?

Ales Stenar je vybudována z 59 kamenů, které se velikostně značně liší. Vysoké jsou mezi 8 až 2 metry a váží kolem 1800 kg. Celá loď měří 67 metrů. Výzkumy ukázaly, že nebyla vystavěna náhodně, ale na základě přesného geometrického návrhu.

Vědci si lámou hlavu s otázkou, kam přesně stavbu zařadit. Výsledky bádání z posledních let naznačují, že kameny byly vzaty z mnohem starší stavby.

„Našli jsme stopy po velkých balvanech,“ oznamuje v roce 2006 vedoucí archeolog Bengt Söderberg ze Švédského národního památkového úřadu. Jeho týmu se podaří odhalit strukturu ve tvaru kruhu o průměru 165 metrů, nacházející se 40 metrů opodál.

Pravděpodobně se jednalo o neolitickou pohřební svatyni, kterou tvořily ohromné balvany. „Všechny ty kameny byly odneseny pryč. A já bych řekl, že velmi pravděpodobně stojí o 40 metrů dál, kde se nachází kamenná loď, říká Söderberg. Jsou na nich vyryty značky typické pro nálezy z doby kamenné.

Pokud byly odkryty pozůstatky pohřební svatyně, zůstává záhadou, proč se na místě nenašly žádné kostry, nebo jiné předměty, které patřily k pohřebním rituálům.

Vzhledem k tomu, že do takových staveb byla ukládána těla pouze významných představitelů kmene, archeologové předpokládali nález šperků, nádobí a rituálních předmětů. Byli snad mrtví někam přestěhováni? Nebo stavba sloužila zcela jiným nám dosud neznámým účelům?

V kontaktu s vesmírem

Samotná loď Ales Stenar byla podrobena přesnému zkoumání, které odhalilo, že se může jednat o dokonale postavenou astronomickou observatoř.

Na její přídi a na zádi stojí dva výrazné menhiry, které jsou orientovány na místo východu Slunce o letním a zimním slunovratu. Tím, že byla loď vystavěna podle dráhy Slunce, mohla sloužit jako kamenný kalendář.

Možná tedy hrála důležitou roli při určování astronomických dat, nebo při náboženských slavnostech. Zajímavé ale je, že za astronomické kalendáře je považována většina velkých kamenných staveb nebo obrazců, jejichž původ si nedovedeme vysvětlit.

Všechny tyto objekty spojuje jediné. Jsou výrazné především z pohledu z výšky. Mohou mít souvislost s jinými vesmírnými civilizacemi? V jižním Švédsku byly na několika místech nalezeny neolitické kresby.

Není podivná náhoda, že se kamenná loď nachází nedaleko těchto památek? Na kresbách bývá znázorněná loď a jakési bytosti, které můžeme považovat za lidi. Mnohdy ale mají velmi deformované tělo. V existenci čeho tehdejší obyvatelé Skandinávie vlastně věřili?

Nachází se zde hrob krále?

Svůj název „Alesovy kameny“ monument nedostal pouhou náhodou. V místních legendách se totiž vypráví, že v jeho prostředku je pohřbený bájný král Ale Silný.

Během vykopávek v roce 1989 je skutečně v lodi nalezena hliněná nádoba, obsahující zpopelněné lidské ostatky. Archeologové je zařadili do období mezi 4. a 7. stoletím našeho letopočtu.

Někteří vědci se domnívají, že se jim skutečně podařilo nalézt ostatky Alese Silného, jiní se ale v těchto dohadech drží zpátky.