Mohutná exploze o síle srovnatelné s výbuchem atomové bomby v Nagasaki zabila v Pekingu tisíce lidí a srovnala se zemí velkou část města. Dodnes nikdo netuší, co bylo příčinou výbuchu. Co mohlo v 17. století způsobit takovou zkázu?
V Peking se 30. května 1626 ozvalo zvláštní hřmění, které vzápětí přešlo v ohlušující řev. Země se začala chvět a oblohu náhle proťal oslnivý záblesk. Následnou explozi pak zaslechli i obyvatelé stovky kilometrů vzdálených vesnic.
Pekingem se pak prohnala smršť předmětů unášených tlakovou vlnou a město se změnilo k nepoznání. Úsek o rozloze několika čtverečních kilometrů byl dočista srovnán se zemí a oblast v okruhu několika dalších kilometrů zůstala pokrytá troskami.
Záhadná exploze toho rána zabila na 20 000 lidé, byl mezi nimi také syn a jediný dědic vládnoucího 16. císaře dynastie Ming Tchien-čchina (1605–1627). Co tak mohutnou explozi způsobilo?
NIČIVÉ NÁSLEDKY
Podobnou explozi zažilo až o tři staletí později do japonské město Nagasaki po dopadu atomové bomby. Mnoho domů je zcela zničeno, z kořenů vyvrácené stromy odlétly daleko od místa, kde kdysi rostly a třítunová kamenná socha lva prý byla výbuchem vržena až za hranice města, jako by byla z papíru.
Mrazivá svědectví vypovídají, že těla obětí mohutná tlaková vlna odmrštila do dálky až několika kilometrů. Zvláštní ale je, že těla jsou nacházena nahá, jako by z nich síla exploze strhala veškeré šatstvo.
To se pak snese k zemi v jiné části města. Ještě hodiny po výbuchu prý z nebe padají kameny, dřevo, údajně i kusy těl, oblečení a částečky roztaveného kovu o velikosti zrnka rýže. Některé zprávy také zmiňují zvláštně tvarované různobarevné mraky vznášející se nad městem v době katastrofy.
Je to jen náhoda, že tvar některých z nich nápadně připomíná atomový hřib?
ŽE BY STŘELNÝ PRACH?
Do dnešního dne se neví, jak přesně k výbuchu došlo a co vlastně v Pekingu explodovalo. S ohledem na dané skutečnosti záhadologové s oblibou zmiňují teorii jaderného výbuchu. Mohl snad mít kdosi v 17.
století k dispozici jaderné zbraně? O atomových bombách dávnověku nehovoří poprvé, spojovány jsou také se zánikem některých historických měst a ztracených říší. Jenže pekingský výbuch kromě charakteristického mraku nenese další známky jaderné exploze.
Mnoho dnešních historiků se dnes klaní k názoru, že došlo k explozi ve Wanggongchangu, největší ze šesti městských zbrojnic. Zbrojnice Wanggongchang se nachází v přibližném epicentru katastrofy a navíc je v těchto neklidných dobách, kdy je Peking ohrožován častými výpady nepřátelských sil, napěchovaná střelným prachem.
Mohl by ale střelný prach napáchat až takovou škodu?
VÝBUCH BEZ OHNĚ
Současný americký záhadolog Brent Swancer ale upozorňuje na mnohé nesrovnalosti. Explozi v muničním skladu například neodpovídá podivné hřmění, které všemu předcházelo. Někteří znalci pochybují také o charakteru a rozsahu škod, ani to prý s explozí střelného prachu příliš nekoresponduje.
Vůbec nejpodivnější je, že výbuch nedoprovází žádný rozsáhlý požár, jak by se v v takovém případě dalo očekávat. „Na tělech ani na jejich oděvu nebyly nalezeny žádné popáleniny. Skutečně se zdálo, že všude došlo pouze k malému poškození ohněm, což je všechno velmi bizarní, zvážíme-li rozsah exploze,“ poukazuje Swancer. Absence poškození ohněm ale hovoří i proti starodávné jaderné zbrani. Co tedy v Pekingu explodovalo? Sám Swancer událost připodobňuje k neméně záhadnému tunguzskému výbuchu z roku 1908. Na vině by prý mohl být asteroid, který explodoval ještě v atmosféře, což může vysvětlit rozsah škod i absenci požáru.
Autor článku: Eva Soukupová
