Od roku 2011 je Jízda králů zapsána organizací UNESCO do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva. Co však tento lidový obyčej vlastně zobrazuje? Kdo byl ve skutečnosti ten, kterého nyní představuje chlapec oděný v ženském kroji, s růží v ústech?

Spisovatel Milan Kundera (1929-2023) se o lidovém obřadu vyjádřil jako o tunelu pod dějinami. Kam, do jaké doby nás cesta tímto tunelem zavede při pátrání po kořenech legendární Jízdy králů?

Velikonoce i Tataři

Nejznámější Jízda králů se koná každoročně ve slováckém Vlčnově. I zde je původ toho zvyku značně nejasný. Odborníci hovoří i o inspiraci vzešlé z královských ceremonií, nebo velikonočních procesí.

Nevylučují ani základy Jízdy králů v pohanských časech souvisejících s iniciačním obřadem mladých chlapců.

Někdy je Jízda králů spojována i s dobou, kdy na území jihovýchodní Moravy pobývalo početné tatarské vojsko. V devatenáctém století se objevila snaha dát vzniku Jízdy králů přesný historický kontext. Jaké teorie se tehdy objevily?

Útěk Matyáše Korvína

Soudilo se, že u vzniku obyčeje Jízdy králů mohlo být zmizení krále Svatopluka II. v bitvě u Bratislavy v roce 907. Patrně nejznámější hypotézou odkazující na konkrétní historickou událost je však spojení Jízdy králů s uherským králem Matyášem Korvínem.

Ten byl v roce 1469 poražen vojsky Jindřicha z Poděbrad, syna českého krále Jiřího z Poděbrad v bitvě u Uherského Brodu. Matyáš se rozhodl pro individuální a nepříliš královský útěk do Uher. Nechal se obléci do ženských šatů a obličej skrýval za barevnými pentlemi.

Aby ho snad ve slovanském prostředí neprozradila případná verbální komunikace v rodném jazyce ugrofinské jazykové skupiny – maďarštině, raději si preventivně vložil do úst růži. Zrodil se první „král“ z Jízdy králů! Bylo tomu tak? Kdoví…