V příbězích měla královna ze Sáby vládnout ve starověkém království, které se rozprostíralo na území dnešní Etiopie a Jemenu.

Tajemství její vlády by mohla být ukryta pod troskami chrámového komplexu starého 3500 let v severním Jemenu. To předpokládá vedoucí archeologů William Glanzman z kanadské Univerzity v Calgary.

Rozsáhlé ruiny komplexu, zvaného v arabštině „místo zasvěcené královně ze Sáby“, se nachází asi 130 kilometrů východně od jemenského hlavního města San´á. Je to jen pár kilometrů od starobylé pevnosti Marib.

Mezinárodní tým archeologů se snaží od roku 1988 prozkoumat historické území na jihu Arabského poloostrova. Podle některých propočtů zde mohla královna panovat někdy od roku 950 př. n. l.

Královna ze Sáby pravděpodobně žila v Maribu a účastnila se bohoslužeb v chrámovém komplexu. Trosky tohoto komplexu za staletí pohřbila postupující poušť. Jde o plochu velkou asi osmi hektarů, která je zahrnutá desetimetrovými dunami písku.

PŘÍBĚH VÁŠNIVÉ LÁSKY

Královnu ze Sáby, zvanou též Makeda, tak vlastně známe jen z náboženských knih a legend.

Makeda měla údajně být jediným dítětem krále Angaba. Díky pobytu na dvoře egyptského faraona se z ní stala vzdělaná dívka. Přitom i fyzicky disponovaná, neboť uměla jezdit na koni, střílet z luku nebo řídit vůz – stejně jako zdatní muži.

Království převzala v osmnácti letech. Po tom, co v mládí slíbila, že zůstane pannou. Zřejmě mělo jít o opatření, aby se Sáby nezmocnil prostřednictvím sňatku cizí panovník.

Ale královna nebyla šťastná a toužila po lásce. A tak začala slavnému izraelskému králi Šalamounovi posílat cenné dary i zajímavé hádanky. Ten byl její nákloností a moudrostí překvapen a pozval ji do Jeruzaléma.

Královna se bez dlouhého otálení s početným doprovodem vydala na dlouhou cestu. A nejela s prázdnou, vezla s sebou drahé kamení, zlato, perly a vzácné byliny.

Také její karavanu doprovázela řada hudebníků. Šalamoun byl jejím zjeven ohromen. A když později zjistil, že Makeda není jen krásná a bohatá, ale také moudrá, tak se do ní bláznivě zamiloval. A nápodobně i ona do něho. A netrvalo to dlouho, než se – bez ohledu na dřívější slib – slavila svatba.

VĚŠTECKÉ SCHOPNOSTI

Královna se Šalamounovi měla také svěřit se svými vizemi o budoucnosti světa. Ten proto nechal svého kronikáře, aby je zaznamenal. Ve svých proroctvích se zmiňovala o tom, že se lidé jednou postaví proti sobě a jedinou prioritou pro ně budou peníze.

Předpověděla i osud židovského národa a také to, že po Šalamounově smrti se jeho země rozpadne na dvě části. Což se stalo, když kolem roku 931 př. n. l. se jeho říše rozdělila na Judské a Izraelské království.

Královna prorokovala také příchod Mesiáše, který by se měl narodit poblíž Jeruzaléma, učit své následovníky a dělat zázraky. Jednoho dne ho však nepřátelé mají zajmout a odsoudit k smrti.

V proroctvích také varovala před válkami, přelidněním, hladomorem či klimatickou krizí, která má skončit apokalypsou.

EXISTOVALA VŠAK SKUTEČNĚ KRÁLOVNA ZE SÁBY?

O královně ze Sáby se zmiňuje Starý zákon, Nový zákon, korán i etiopské legendy – zvláště etiopská národní sága Kebra Nagast (Právo králů).

Ale dodnes není zcela jisté, zda doopravdy žila. Zatím nebyly nalezeny žádné skutečné prameny svědčící o její existenci. A není známo ani její skutečné jméno.

Odkrytí všech budov zmíněné zaváté svatyně, které by případně mohlo přinést nějaká fakta, může podle předpokladů trvat další desetiletí či ještě déle.

Ať už je to jakkoliv, je jasné, že úchvatný příběh o krásné a moudré královně ze Sáby bude žít navždy.