Dějiny si Marca Antonia pamatují jako římského vojevůdce a stoupence Gaia Julia Caesara. Ve všeobecnou známost však vešlo též jeho spojenectví – politické i milenecké s egyptskou královnou Kleopatrou.
Pád z mocenského výsluní pro Marca Antonia započal námořní bitvou u Actia v roce 31 před naším letopočtem.
V bitvě u Actia byla loďstva Marca Antonia a Kleopatry poražena. Oba prchají do Egypta , který už živí neopustí. Co bylo příčinou osudové porážky dua Antonius-Kleopatra v námořní bitvě u řeckého pobřeží?
Štítovec v soukolí dějin
Ve středověku se objevila teorie, že za prohrou Marca Antonia byla záhadná ryba nazývaná echeneis. Měla prý schopnost zastavit i velkou loď, když se přisála k jejímu trupu na správném místě.
To se prý stalo i u velitelské lodi Marca Antonia, kde se echeneis přisála na kormidlo, čímž znemožnila plavidlu manévrování.
Flotila bez velitelského korábu je totéž jako vojsko bez generála. Skončilo to osudovou porážkou. Opravdu by mohla existovat ryba s takovou schopností? To, co vypadá jako šestáková legenda, je z velké části pravda, alespoň co se schopností záhadné ryby týká.
Ostatně, tento druh ryby znala již antika. Zmiňoval se o něm v roce 77 našeho letopočtu římský spisovatel Plinius Starší.
Osud jménem remora
Současná věda tuto rybu zná pod jménem štítovec lodní (Echeneis naucrates). V anglosaském světě se jí také říká remora. Je to celkem hojně rozšířená ryba s početnou populací i ve Středozemním moři.
Na vrcholu hlavy má takzvaný sací disk, kterým se živočich může pomocí podtlaku přisát na tělo svého hostitele – žraloka, želvy, kytovce nebo i lodě. Štítovec je totiž velmi špatný plavec, proto využívá k putování za potravou svého hostitele.
Mohl by štítovec lodní – remora zasáhnout do dějin tím, že by znehybnil loď Marca Antonia? Je to čistě teoretická úvaha, ale pokud by se ryba přisála na místo citlivé pro řízení lodi, mohla by de facto vyřadit válečné plavidlo z provozu.
Osud nabývá někdy různých podob. Proč by pro jednou nemohl být rybou vybavenou přísavným diskem, co říkáte?!
