26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Záhady historie
Záhadné chrámy v etiopské Lalibele: Postavili je křižáci?
Michal Soukup
od Michal Soukup 6.6.2018
6.0tis
80
SDÍLENÍ
6.0tis
ZOBRAZENÍ

Na území dnešní Etiopie v malém městečku Lalibela se nachází ohromující skalní chrámy, které nemají obdoby nikde jinde na světě. Byly totiž vytesány do jediného kusu skály systémem od shora dolů.

Jejich základna se tedy nachází hluboko pod povrchem země. Záhadou však zůstává, kdo tyto chrámy nechal postavit.

Jelikož je již od 4. století Etiopie křesťanskou zemí, jsou i zdejší skalní kostely zasvěceny křesťanskému bohu. Celkem 11 kostelů bylo postaveno někdy v průběhu 12. a 13. století. Stavební technika, použitá pro jejich výstavbu, je zcela unikátní a v takovémto měřítku se nikde jinde na světě nevyskytuje.

Tehdejší dělníci museli nejprve do skály vyznačit, kde má kostel vzniknout, a poté na všech čtyřech stranách vysekat hluboké příkopy. Uprostřed pak vznikl skalní monolit, který mohl být dále opracováván až do podoby kostela.

Bylo však ještě nutné prorazit dveře a vysekat celý vnitřní prostor včetně oken a reliéfní výzdoby.

Unikátní stavební technika nemá nikde jinde ve světě obdoby.

Odborníci odhadují, že se na stavbě těchto skalních chrámů muselo podílet až 40 000 dělníků (!), aby je bylo vůbec možné postavit v nějakém přijatelném časovém úseku. I tak by ale jejich stavba zabrala více jak 30 let!

Ačkoli byla Etiopie v době 12. a 13. století silným africkým královstvím, je nepravděpodobné, že by byli zdejší vládci schopni shromáždit tolik dělníků. A i zvolená technika stavby neměla ve zdejších končinách obdoby.

Budování skalních kostelů muselo tedy trvat více jak sto let. Záhadou však zůstává, kdo by byl schopný takové stavby projektovat a vést jejich výstavbu. Takovéto rozsáhlé znalosti stavebnictví mohl v tehdejší Etiopii těžko někdo mít.

Spíše se zdá, že se na budování kostelů podílel někdo cizí. Ale kdo?

Skalní kostely v etiopské Lalibele jsou dodnes využívané k bohoslužbám.

Podle oficiální historické verze nechal kostely z vlastní iniciativy vystavět etiopský král Lalibela (1162-1221), po němž je pojmenováno i městečko, kde se tyto kostely nachází. To však nevysvětluje, kde se vzaly znalosti a technologie, potřebné k takto náročnému projektu.

Existuje však ještě jedna teorie výkladu. Podle legendy pobýval prý Lalibela často v Jeruzalémě, který tehdy ovládala křižácká vojska. V roce 1187 byl však Jeruzalém dobyt vojsky sultána Saladina (1138-1193) a křižáci odtud byli vyhnáni.

Podíleli se na stavbě kostelů v Lalibele i křižáci?

Většina z přeživších křižáků zamířila buď zpět do Evropy nebo do ostatních křižáckých panství na Blízkém Východě. Avšak malá skupinka křižáků měla prý zamířit právě do Etiopie ke dvoru krále Lalibely. Zde se prý tito vojáci rozhodli vybudovat nový Jeruzalém a s požehnáním a pomocí etiopského krále se pustili do budování zdejších skalních kostelů.

Se stavbou jim měl údajně pomáhat i tehdy velmi mocný templářský řád. Důkazy pro tvrzení, že byly místní kostely inspirovány Jeruzalémem a křižáckými idejemi, lze prý nalézt nejen v architektuře svatostánků, ale také v jejich názvech – Řeka Jordán, Boží muka, Adamův hrob, kostel sv.

Jiří… Zda je tato teorie pravdivá nebo se jedná skutečně pouze o legendu, je těžké rozhodnout. I zkušení historici v tomto případě mlčí. Faktem však zůstává, že zdejší kostely jsou dodnes využívány k bohoslužbám a pro místní obyvatele mají význam srovnatelný s Jeruzalémem.

Foto: commons.wikimedia.org, ashtronort.wordpress.com, panoramicviewhotel.com, medievalists.net
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 1.5tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.9tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.4tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.3tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.6tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]