Malá rumunská vesnička Tărtăria je od roku 1961 často jmenovanou lokalitou. Za její popularitou stojí archeologický nález tří hliněných destiček s piktogramy.

Ty během několika let dokonale obrátily veškeré naše vědomosti o nejstarších písemných systémech na planetě. Zdá se, že na Balkáně kdysi dávno existovala rozvinutá civilizace starší než samotný Sumer či starý Egypt!

Na počátku 60. let minulého století zkoumal tým archeologů pod vedením Nicolae Vlassy pozůstatky neolitické vesnice, objevené nedaleko současné rumunské vesnice Tărtăria.

Mezi obvyklými artefakty se nápadně vymykal nález velké jámy, na jejímž dně spočívalo několik figurek, tři hliněné destičky, náhrdelník z mušlí a lidské kosti. Největší rozruch však vzbudily ony destičky, které byly popsány neznámými obrázkovými symboly.

Odkrytá vesnice i všechny nálezy byly připsány neolitické kultuře Turdaș-Vinča, existující v prostoru střední a jihovýchodní Evropy zhruba v letech 5700–4500/4300 př. n. l.

Samotné destičky byly datovány asi do doby 5300 př. n. l. Řada vědců se domnívá, že znaky na jejich povrchu představují obrázkové písmo.

Jenže podle historických zásad jsou první písemné systémy připisovány až sumerské civilizaci a jejich vznik je umisťován až na konec 4. tisíciletí př. n. l.

Sumerské piktogramy na Balkáně?

Velikost tabulek je pouze několik centimetrů. Dvě z nich mají obdélníkový tvar a třetí kruhový. Ve dvou jsou malé díry, jejichž význam se nepodařilo objasnit.

Neprovrtaná destička obsahuje zpodobnění rohatého zvířete, lidské postavy a větve stromu nebo možná klasu obilí. Zbylé tabulky jsou popsány neznámými znaky.

Vědci se proto blíže zaměřili na analýzu těchto symbolů a doufali, že jim pomohou odhalit bližší informace o lidech, kteří destičky vytvořili.

Po důkladném lingvistickém rozboru bylo zjištěno, že se některé piktogramy podobají prvnímu sumerskému obrázkovému písmu. Pokus o interpretaci znaků z destiček byl však neúspěšný.

Jak se ale mohly sumerské znaky dostat na tabulky na Balkáně a o celých 2000 let dříve, než měly vůbec vzniknout?

Příliš vyspělá kultura

Jak se později ukázalo, znaky na destičkách nebyly vůbec ojedinělou záležitostí. Stejné symboly nalezli odborníci i na keramických střepech v archeologických lokalitách Turdaș v Rumunsku a Vinča v Srbsku.

Právě po těchto bohatých nalezištích dostala název i celá neolitická kultura, které byly tyto artefakty připsány. Badatelé však tehdy symboly nepovažovali za písmo, ale jen za jakési značky výrobce keramiky.

Ve světle nových objevů se zdá, že na Balkáně celých 5000 př. n. l. skutečně existovalo sofistikované obrázkové písmo. Jeho účel ale měl být ale spíše rituální než administrativní.

Pokud ale zdejší kultura byla schopná vytvořit (či možná převzít) písmo, musela být daleko vyspělejší, než jsme dnes na základě archeologických nálezů ochotni připustit.

Někteří vědci jdou dokonce ještě dále a připouští možnost, že právě zdejší lid mohl být prapředkem budoucích Sumerů. A jelikož o původu Sumerů dodnes nevíme téměř nic, nelze tuto možnost zcela vyloučit. Nebo je pravda ještě někde jinde?