Ragusa byl starší název současného známého jihodalmatského letoviska Dubrovníku. Na vrcholu rozkvětu konkurovala Ragusa i staroslavným Benátkám. Vše se zde točilo kolem moře, od rybolovu až po dálkový obchod.
Zdálo by se, že tamní obyvatele nemohlo už nic, co přicházelo z moře, překvapit. Přišel však osudný den roku 1716, kdy se z hlubin Jadranu vynořil záhadný tvor – monstrum z Ragusy!
Příběhy o krakenovi, obřích chobotnicích, mořských pannách a dalších podivných vodních stvořeních si většinou spojujeme s jinými lokalitami, než je Jaderské moře, tento de facto záliv Středozemního moře.
I tato část Středomoří má však svoje podivuhodné a stále nevysvětlené příběhy. Vyprávění o monstru z Ragusy k nim dozajista patří.
Vynořil se z vln
Staré kroniky nám zanechaly zprávu, že jednoho dne na počátku roku 1716 se z moře v blízkosti městských hradeb vynořilo děsivé stvoření s lidskými rysy. Svědci uváděli, že tělo neznámého tvora bylo pokryté šupinami, navíc s přichycenými ústřicemi.
Měl kůži mezi prsty, snad plovací blány. Vydával zvláštní velmi hlasité vrčení.
Zmiňovány byly i útoky neznámého tvora na obyvatele Ragusy, kteří se k němu odvážili přiblížit. Pozoruhodné je, že se tvor vracel k pobřeží města i v dalších dvou dnech. Pokaždé se však vynořil z vln na jiném místě.
Jeho přítomnost dávali lidé do souvislostí s podivnými ohnivými znameními, které se nad městem ukázaly o týden později.
Bájný mořský muž?
Zpráva o monstru z Ragusy se šířila celou Evropou. V únoru roku 1716 přetiskují tuto informaci i londýnské noviny Flying Post.
Pod dojmem přečteného sedá k psacímu stolu slavný anglický básník Alexander Pope (1688-1744) a píše baladu s názvem Monstrum z Ragusy. Jaký tvor se vynořil u pobřeží jižní Dalmácie na počátku osmnáctého století?
O tom můžeme jen spekulovat. Zajímavé ale je, že se jeho popis nápadně shodoval s bájným mořským mužem, který je napůl rybou a napůl člověkem. Jeho obraz prostupuje sumerskou i řeckou mytologií.
