13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Záhadné vyhynutí dinosaurů: Bylo souhrou nešťastných náhod?
Záhadné vyhynutí dinosaurů: Bylo souhrou nešťastných náhod?
od 2.6.2025
6.1tis
Zakládá se tento obrázek na skutečnosti nebo se vyhynutí dinosaurů odehrálo úplně jinak?
637
SDÍLENÍ
6.1tis
ZOBRAZENÍ

Už mnoho let se vědci ptají, z jakých příčin před mnoha miliony let vyhynuli dinosauři. Podle nejslavnější verze je z povrchu zemského smetl obří asteroid. Poslední teorie však naznačuje, že mnohem významnější byl jiný činitel. Neuvěřitelná smůla!

Zakládá se tento obrázek na skutečnosti nebo se vyhynutí dinosaurů odehrálo úplně jinak? Co ve skutečnosti dinosaury zničilo? Byl to asteroid? Ukazují některá vědecká data, že na aktuálním vysvětlení historie naší planety něco nesedí? Je možné, že chtěl někdo dinosaury zlikvidovat záměrně, jak tvrdí konspirátoři?

Tyrannosaurus se znepokojeně rozhlíží kolem. Starost mu nedělá nedostatek potravy, nýbrž obří žhavá koule mířící z nebes na Zem. Netrvá dlouho a ozve se ohlušující rána.

Před zhruba 66 miliony let do oblasti dnešního Mexika dopadl asi 10kilometrový asteroid, který způsobil vyhynutí dinosaurů.

V červenci roku 2014 pak 11 předních expertů na dinosauří období z Velké Británie, USA a Kanady zveřejní výsledky studie, podle které mohli pád vesmírného tělesa dinosauři klidně přežít.

Kdyby prý dopadl o několik milionů let dříve nebo později, obývali by planetu až dodnes!

Co ve skutečnosti dinosaury zničilo? Byl to asteroid?
Co ve skutečnosti dinosaury zničilo? Byl to asteroid?

Strašlivá katastrofa

„Studovali jsme aktualizovaný katalog dinosauřích fosílií převážně ze severní Ameriky a jejich výzkum ukázal, že tito tvorové byli jen těsně před pádem meteoritu vystaveni mnoha různým škodlivým faktorům, které je učinili neobyčejně zranitelnými,“ vysvětluje nové souvislosti Steve Brusatte z Univerzity v Edinburghu.

Údajně šlo o všudypřítomnou sopečnou činnost, měnící se teploty nebo neustálé zvyšování hladin moří. Všechny tyto nevyzpytatelné přírodní jevy rozvrátily život dinosaurů, kteří se pak v době pádu meteoritu nedokázali na katastrofu adaptovat.

K tomu se navíc všude rozšířily požáry a zemi postihovaly tsunami či zemětřesení. Již tak oslabené zbytky přeživších druhohorních ještěrů prostě neměli šanci…

Ukazují některá vědecká data, že na aktuálním vysvětlení historie naší planety něco nesedí?
Ukazují některá vědecká data, že na aktuálním vysvětlení historie naší planety něco nesedí?

Chybělo jim štěstí

Těsně před pádem meteoritu je významně oslabený potravní řetězec, což dinosaurům rovněž nepřidává na síle. „Stali se obětí naprosto kolosální smůly.

Nejen, že je zasáhl gigantický asteroid, ale došlo k tomu v tu nejméně vhodnou dobu,“ tvrdí Brusatte a pokračuje, „o pět milionů let byli dinosauři mnohem silnější, druhy byly rozmanitější, potravní řetězec stál na pevnějších základech.

Kdyby naopak k nárazu došlo o pár milionů let později, zastihl by je meteorit v mnohem lepší kondici a rozhodně by nedošlo k jejich vyhynutí.

Je třeba si uvědomit, že za dobu 160 milionů let, co dinosauři vládli Zemi, přežili ledascos.“ Další z autorů výzkumu, Richard Butler z Birminghamské univerzity, k tomu dodává:

„Samozřejmě si nemůžeme znovu přehrát minulost a podívat se, zda by dopad v jiný čas vedl či nevedl k zániku dinosaurů. Faktem však zůstává, že přišel v obzvlášť nevhodnoudobu.“

Je možné, že chtěl někdo dinosaury zlikvidovat záměrně, jak tvrdí konspirátoři?
Je možné, že chtěl někdo dinosaury zlikvidovat záměrně, jak tvrdí konspirátoři?

Vzniklo díky tomu lidstvo?

Výsledky nového výzkumu ukazují, že k zániku dinosaurů vedla až takřka nadpřirozená dávka smůly. „Pokud by se v té době Zemi meteorit vyhnul, dinosauři by nám pravděpodobně vládli až do současnosti.

Až na to, že bychom na Zemi vlastně nežili, protože savci by neměli šanci se rozvinout,“ říká Brusatte. V době dinosaurů totiž musejí naši předci žít v jejich stínu a teprve pád meteoritu nastartuje evoluci a umožní vznik člověka. Byla to všechno jenom náhoda?

Nebo byl meteorit seslán někým nebo něčím v přesně vyměřenou chvíli? „Naše nové objevy každopádně pomáhají objasnit a vyřešit jednu z největších záhad v dějinách vědy,“ dodává Brusatte. Skutečně už nyní známe definitivní pravdu?

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 13.11.2026 94
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
od 2.11.2026 3.8tis
Kalifornský ctihodný občan Salomon Pico (1821–1860) prochází kalifornským městem Santa Barbara a snaží se být co nejméně nápadný. Mezi místními se totiž po roce 1848 začne proslýchat, že někdo po večerech útočí na zdejší hledače zlata. A to prý vždy ve chvíli, kdy si odvážejí svou kořist domů.  „Zrovna včera se to stalo znovu. Přepadl je nějaký gang, kter
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz