Australští astronomové objevili podivný rádiový zdroj, jehož původ je zatím záhadou. Neobvyklý signál ze vzdálené galaxie zachytilo současně hned několik radioteleskopů.

Odkud tento signál přichází a jaká je jeho povaha, však vědci zatím netuší – a shodují se, že vyžaduje další zkoumání. Podaří se jim rozluštit tuto vesmírnou hádanku?

Za rádiové zdroje jsou obecně označovány různé objekty ve vesmíru, které vyzařují relativně velké množství rádiových vln. Mezi nejsilnější zdroje takové emise patří pulsary, některé mlhoviny, kvazary a rádiové galaxie.

Astronomové již dokáží podle druhu a vlastností konkrétního signálu určit, z jakého objektu vychází. Čas od času však stále narážejí na data, s jejichž interpretací si nevědí rady.

Na jeden takový případ narazil tým astronomů pod vedením Joela Balzana z Univerzity v západním Sydney. O záhadném signálu vědci informovali na konci května letošního roku s tím, že jeho zdroj nedokázali identifikovat.

Signál byl zachycen při pozorování spirální galaxie známé pod označením NGC 2082. Od Země vzdálená 66 milionů světelných let a z jednoho konce na druhý měří přibližně 33 000 světelných let.

Je toto konečně signál, na který hledači mimozemského života čekají, nebo pro něj existuje jiné vysvětlení?

Signál, o němž je řeč, se projevil jako silný bodový rádiový zdroj v datech z australského radioteleskopu ASKAP, teleskopu ATCA a radioteleskopu Parkes. Jeho vlastnosti astronomy poněkud zaskočily, protože neodpovídají žádnému v současnosti známému signálu.

„Představujeme pozorování rádiového kontinua NGC 2082 pomocí teleskopů ASKAP, ATCA a Parkes v pásmu 888 MHz až 9 000 MHz.

Asi 20 úhlových vteřin od středu této blízké spirální galaxie jsme objevili jasný a kompaktní rádiový zdroj J054149.24-641813.7 neznámého původu,“ píší vědci v článku.

Zaznamenaná data nesou jistou podobu s již dříve detekovanými a hojně diskutovanými rychlými rádiovými záblesky (FRB), jejichž zdroj je taktéž neznámý. Podle vědců se však zřejmě nejedná o stejný typ signálu, neboť jejich vlastnosti se mírně liší.

Nově zkoumaný signál například není dostatečně jasný, aby bylo možné označit ho za rychlý rádiový záblesk. Je ale dost silný na to, aby upoutal pozornost vědců.

Přestože přesná povaha a původ záhadného rádiového zdroje zůstávají neznámé, vědci zdůrazňují, že je důležité nedělat ukvapené závěry.

Většina nevysvětlených zdrojů se totiž obvykle ukáže být pulsary, mlhovinami, kvazary, supernovami a dalšími podobnými objekty, takže není žádný důvod okamžitě přecházet k mimozemské interpretaci. Jenže data žádnému z běžných zdrojů neodpovídají.

Je také vyloučeno, že by došlo k chybě v měření, kdy se zdroj ve skutečnosti nacházel před pozorovanou galaxií někde mnohem blíže, takže bylo jeho vysílání mylně vyhodnoceno jako silnější. Signál je totiž pozorovatelný pouze v rádiových frekvencích.

Toto zjištění ale zároveň připouští možnost, že se zdroj ve skutečnosti nachází až za galaxií NGC 2082 a jeho signál je tak silný, že skrze ni pronikl. Leží tedy odpověď skryta kdesi za vzdálenou galaxií?

Za současného stavu je třeba ještě mnoho práce, aby se zjistilo, co by mohlo být zdrojem rádiového signálu. Zatím se ale astronomové klaní k možnosti, že původcem signálu je kvazar nebo rádiová galaxie v pozadí.

Vědecká komunita se na takovéto objevy těší, protože otevírají dveře k novým poznatkům. Ať už je původ signálu jakýkoliv, přináší další důkazy o složitosti a tajemství vesmíru, které čekají na rozluštění.

Možná se za tímto signálem skrývá něco zcela nového, dosud neznámého, co změní naše chápání vesmíru. Důležité je však pokračovat ve výzkumu s otevřenou myslí a nechat se vést fakty, nikoli spekulacemi.