V roce 1979 došlo v sovětském městě Sverdlovsk (dnes Jekatěrinburg) ke katastrofálnímu úniku bojové biologické války. Výsledkem byly desítky mrtvých a značná panika ve vojenských a politických kruzích Západu. Proč vzbudila tato událost takové obavy?

V historii je tato událost popsána jako Sverdlovský incident. V době studené války a značného napětí mezi Východem a Západem byla tato katastrofa sovětskými úřady maximálně utajována. Některé její záhadné aspekty se podařilo odkrýt až po desítkách let.

Smrtící únik antraxu

Již od konce druhé světové války bylo město Sverdlovsk určeno jako místo pro vývoj a výrobu sovětských biologických zbraní. V provozech, které byly maskovány jako továrna na výrobu léčiv, se ve skutečnosti pěstovaly spory Bacillus anthracis.

Jde o bakterii, která způsobuje onemocnění pojmenované jako sněť slezinná – antrax.

Důsledek hrubé technické nedbalosti v roce 1979 byl masivní únik spor do ovzduší. Ve městě vypukla epidemie antraxu, kterou úřady zatajovaly a hovořily o otravě kontaminovaným masem. Celkem šedesát šest lidí zemřelo. Jejich úmrtní listy byly ovšem falšovány. Incident byl přísně utajován.

Biologická superzbraň?

Západní odborníci se velmi děsili toho, že Sověti vyvinuli ve Sverdlovsku vysoce nebezpečnou formu  antraxu, která je odolná vůči léčbě antibiotiky.

Záhadu kolem Sverdlovského incidentu se podařilo alespoň částečně objasnit po skončení studené války a rozpadu Sovětského svazu.

Pokročilé vědecké metody totiž umožnily virtuální „rekonstrukci“ bakterie, která na konci sedmdesátých let zabíjela ve městě Sverdlovsk.

Nenašly se žádné známky manipulace s tímto patogenem. Jednalo se o běžný přírodní kmen antraxu. Sověti tehdy v tajné továrně nevyvíjeli biologickou superzbraň, jak se západní představitelé obávali.

Nic to však nemění na tragické bilanci, se kterou je Sverdlovský incident navždy spojen.